Bejt ha-Šita (hebrejsky בֵּית הַשִּׁטָּה, anglicky Beit HaShita, v oficiálním seznamu sídel Bet HaShitta[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Gilboa.
Geografie
Leží v intenzivně zemědělsky obdělávaném Charodském údolí, které východně odtud přechází do Bejtše'anského údolí, v nadmořské výšce 41 metrů pod mořskou hladinou. Severně od obce se pozvolna zdvíhá náhorní planina Ramot Isachar, respektive její podčást nazývaná Ramat Cva'im. Ta východně od vesnice vybíhá v dílčí vrcholky Giv'at Kipodan a Giv'at Cva'im. Podél západní strany vesnice klesá do údolí vádí Nachal Kipodan. Charodské údolí tu vybíhá k severu. Tento výběžek se jmenuje údolí Bik'at ha-Šita.
Vesnice je situována 22 kilometrů jihojihozápadně od Galilejského jezera, 12 kilometrů západně od řeky Jordánu, cca 7 kilometrů severozápadně od města Bejt Še'an, cca 82 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 50 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Bejt ha-Šita obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je ryze židovské. Výjimkou je vesnice Tajbe, kterou obývají izraelští Arabové, ležící cca 6 kilometrů severním směrem.
Kibuc leží 6 kilometrů severně od Zelené linie, která odděluje Izrael od okupovaného Západního břehu Jordánu.
Bejt ha-Šita je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 71. Jižně od vesnice vede železniční trať v Jizre'elském údolí, zrušená roku 1948 a obnovená po nákladné rekonstrukci roku 2016. Nemá zde ovšem stanici.
Dějiny
Bejt ha-Šita byla založena v roce 1935[2] jako jedna z deseti židovských osad vzniklých toho roku.[3] Názvem navazuje na stejnojmenné sídlo zmiňované v Bibli (Bét-šita – Kniha Soudců 7,22[4]), jehož jméno pak uchovala arabská vesnice Šatta, jež stála na místě nynější Bejt ha-Šity a byla pak po získání zdejších pozemků do židovského vlastnictví před založením kibucu vysídlena.[5]
Skupina zakladatelů Bejt ha-Šita vznikla už roku 1928 (částečně z řad absolventů gymnázia Herzlija v Tel Avivu) a po několik let společně pobývala na různých místech tehdejší mandátní Palestiny. Roku 1935 založili zdejší kibuc a v roce 1936 ho přesunuli do nynější lokality. Kibuc pak absorboval další členy z řad židovských přistěhovalců z Polska a Německa.[6]
Roku 1949 měla vesnice 689 obyvatel a rozlohu katastrálního území 8450 dunamů (8,45 kilometrů čtverečních).[7] Kvůli rozporům v rámci organizaci kibuců došlo v roce 1952 k výměně obyvatel s kibucy Tel Josef a Ajelet ha-Šachar.[6][8]
V roce 1985 vedení kibucu spustilo program výměnných pobytů pro americké středoškoláky, kteří zde studují a tráví čas u hostitelských rodin.[9]
Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a průmyslu.[6] Působí tu například továrna BHC Mfg. Company na zemědělskou techniku nebo potravinářská firma Gilboa-Beit Hashita Olives factory.[9] Kibuc prošel privatizací a už nefunguje na bázi kolektivního hospodaření.[10] V Bejt ha-Šita fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici v kibucu Mesilot, střední v Ejn Charod nebo v Neve Ejtan.[10]
Vesnice prochází stavební expanzí, při které na svazích nad původním kibucem vyrůstá nová obytná čtvrť individuálně stavěných rodinných domů. První obyvatelé se do ní nastěhovali v lednu 2008. V první fázi má jít o 44 domů (polovina již ve výstavbě), v druhé o 36 domů (10 % z nich ve výstavbě) a v třetí etapě má přibýt 26 domů.[10]
V prostoru kibucu byly objeveny zbytky byzantského kostela. Západně od vesnice je lokalita Chirbet Šata (חרבת שטא) z torzy sloupů a pohřebiště z římského období.[6]
Demografie
Obyvatelstvo kibucu Bejt ha-Šita je sekulární.[10] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Bejt ha-Šita Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší sídlo vesnického typu s populací, která po delším propadu začíná od roku 2007 narůstat. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1201 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,6 %.[1]
Vývoj počtu obyvatel Bejt ha-Šita[1]
[7][11][12]
| Rok
|
1948
|
1949
|
1961
|
1972
|
1983
|
1995
|
2001
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
| Počet obyvatel |
823 |
689 |
797 |
937 |
1196 |
1003 |
968 |
869 |
871 |
836 |
830 |
862 |
894 |
992 |
1015 |
1092 |
1131 |
1170 |
1201
|
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
- ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 187. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
- ↑ Sd 7, 22 (Kral, ČEP)
- ↑ Welcome To Shatta [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d בית השיטה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
- ↑ a b Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
- ↑ בית השיטה [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. (hebrejsky)
- ↑ a b The Story of Beit Hashita [online]. bethashita.org.il [cit. 2010-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-04. (anglicky)
- ↑ a b c d בית השיטה [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)
Související články
Externí odkazy
