Obec se nachází 10 km od břehu Středozemního moře, cca 37 kilometrů jižně od centra Tel Avivu, přibližně 48 km jihozápadně od historického jádra Jeruzaléma a 2 km západně od Kirjat Mal'achi. Severně od vesnice se rozkládá letecká základna Chacor. Be'er Tovija obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.
Be'er Tovija je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 3703.
Dějiny
Obec Be'er Tovija byla založena v roce 1930.[2] Novověké židovské osidlování této lokality ale začalo již dříve. Roku 1887[4] zde skupina Židů z Besarábie založila zemědělskou osadu typu mošava, nazvanou Kastina, podle nedaleké stejnojmenné arabské vesnice Kastina. Osídlení zde ovšem kvůli ekonomickým a sociálním obtížím nevydrželo. Znovu byla lokalita osídlena roku 1896. Tentokrát již pod názvem Be'er Tovija, coby překladem arabského místního názvu B'ir Tabija.
Během arabských nepokojů v tehdejší mandátní Palestině roku 1929 byla vesnice zničena a opuštěna.[5] Již roku 1930 zde ale bylo obnoveno židovské osídlení díky sponzorskému příspěvku sionistické organizace nazvané Keren Ezra (קרן עזרה) z USA. Přistěhovalo se sem 120 lidí, kteří obývali 44 domů. V průběhu 30. a 40. let 20. století pak pokračoval příliv nových osadníků. Vesnice byla centrem židovské zemědělské kolonizace této oblasti na pomezí pobřežní nížiny a severního okraje pouště Negev.[6] V září 1934 zde také židovská Hagana vyzkoušela poprvé signalizační systém, který umožňoval pomocí světelných signálů předávat zprávy mezi jednotlivými židovskými osadami, od Metuly u libanonských hranic až k vesnici Be'er Tovija. Předání depeše po celé trase zabralo při první zkoušce tři a půl hodiny, po zdokonalení systému jen 15 minut.[7] Podle doporučení Peelovy komise na rozdělení mandátní Palestiny mezi Židy a Araby měla být Be'er Tovija nejjižnější židovskou osadu v navrhovaném židovském teritoriu.[8]
Během první arabsko-izraelské války v roce 1948 byla vesnice ostřelována egyptskou armádou.[6] Nakonec ale oblast ovládla izraelská armáda a roku 1948 došlo k vysídlení arabské vesnice Kastina spolu s téměř celou arabskou populací regionu. Po válce byla na pozemcích mošavu Be'er Tovija založena vesnice Orot a město Kirjat Mal'achi.[6]
Koncem 40. let měl mošav Be'er Tovija rozlohu katastrálního území 4 575 dunamů (4,575 km²).[4]
Místní ekonomika je založena na zemědělství (produkce mléka, chov drůbeže, pěstování zeleniny a květin a potravinářský průmysl). V obci funguje obchod se smíšeným zbožím, plavecký bazén, knihovna, synagoga a muzeum připomínající oběti holokaustu z řad příbuzných dnešních obyvatel.[6]
Demografie
Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Be'er Tovija Židé (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1008 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 6,1 %.[1]
↑ abLocalities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
↑NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN3-89508-595-2. S. 156. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.