Bažina (močál, močálník, slať, mokřina) je území prosycené vodou, na kterém rostou charakteristické rostliny (tzv. bahenní rostliny) a žijí také specifičtí živočichové. Je to zvláštní druh sladkovodního mokřadu, který představují habitaty s vyšším obsahem zvodněných rašelinných částic.
Ottův slovník naučný definuje bažiny jako (zkráceno a zjednodušeno) místa, na nichž se shromažďuje voda, která nemá dostatečný odtok nebo se nedostatečně odpařuje. Voda je promísena kořínky a jinými rostlinnými částmi, takže vytváří zdánlivě souvislou vrstvu, po které však nelze chodit ani plout na lodi. Bažiny mohou přecházet v močály, jinými slovy rašeliniště nebo slatiny.[1]
Charakteristickým znakem bažin je pomalá průtočnost vody, která je často ještě více zpomalována rostoucí vegetací. Vznikají na plochých oblastech, kde je spádová křivka vodních toků velmi malá až skoro žádná.
