Barcelonský pavilon byl německý pavilon na Světové výstavě 1929 v Barceloně. Byl navržený německým architektem Ludwigem Miesem van der Rohe, je důležitou budovou v historii moderní architektury, známý pro svůj jednoduchý styl a precizní použití materiálů. Tato budova sloužila k účelu otevření německé části výstavy, byla pouze dočasná a po osmi měsících byla rozebrána. Dnes na jejím původním místě stojí replika, která byla postavena 1986 skupinou katalánských architektů za podpory vlády. Je často přirovnáván k brněnské vile Tugendhat; obě stavby byly navrženy ve stejném roce, mají stejného architekta i myšlenku.
Historie
Pavilon byl navržen pro německou expozici na barcelonskou mezinárodní výstavu, která se na úpatí hory Montjuic konala v roce 1929. Cílem bylo reprezentovat Německo po První světové válce jako demokratický, klidný a progresivní stát. Zadavatelem byla vláda Výmarské republiky.[1] Ve stejné době Mies stvořil i brněnskouVilu Tugendhat, tato časová souvislost je vidět i na samotné realizaci.
V době výstavy pavilon sloužil španělskému králi Alfonsovi XIII. pro přijímání německých představitelů a návštěvníkům pak jako prostor pro odpočinek.
Replika
Po ukončení výstavy byla celá budova rozebrána. Materiály byly poslány zpátky do Německa a byly znovu použity u jiných staveb. V roce 1983 se vedení města rozhodlo pavilon rekonstruovat a za tímto účelem byla založena organizace The Mies van der Rohe Foundation. O rekonstrukci se postarali architekti Ignasia de Sola-Morales, Cristian Cirici a Fernando Ramose.[2] Ta vycházela především z fotek které nechal při výstavě pořídit Mies.[1] Byl při ní kladen důraz na zachování stejných nalezišť jako u originálu z roku 1929.[1] Replika byla dokončena v roce 1986.
V současnosti slouží tato budova jako muzeum a je přístupná veřejnosti.
Budova Barcelonského pavilonu je jednopodlažní, spočívá na podstavci z travertinu, stejně jako například antické chrámy. Celá forma se nese ve znamení rozkladu, jednotlivé části budovy jsou rozloženy a zůstává pouze pravidelná mřížka chromových sloupů, podepírající plochou střechu, která se vznáší bez jakýchkoliv známek tíhy, obvodové stěny jsou skleněné, jedná se o volný půdorys. Konstrukce se skládá ze čtyř druhů mramorů, dalším významným materiálem je travertin a nachází se zde také onyxová zeď, byla zde použita různě tónovaná skla, od čirých až po mléčná.[2] Významným prvkem u této stavby jsou také dvě vodní plochy, které se nachází venku, té menší dominuje ženská socha Alba (česky Úsvit) od George Kolbeho.[3]
Interiér je jednoduchý, není moc zdobený. Na černém koberci uvnitř pavilonu jsou umístěna křesla Barcelona, která byla použita také v brněnské vile Tugendhat. Koberec spolu s červeným závěsem a oranžovo-žlutě zbarvenou mramorovou stěnou vytváří prostorovou německou vlajku.
Odkazy
Půdorys celého pavilonu
Reference
↑ abc Pavilon v Barceloně posloužil jako předloha pro vilu Tugendhat. iDNES.cz [online]. 2012-11-24 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
↑ ab Pavilon Barcelona. Archizone.cz. 2015-08-15. Dostupné online [cit. 2017-05-14].
.jpg)
