Barbora Šťastná, rozená Chvojková, (* 1973) je česká spisovatelka, novinářka, blogerka a překladatelka.
Život
Vyrůstala v Kynšperku nad Ohří a v Karlových Varech. Maturovala v roce 1991, poté studovala dramaturgii na DAMU a posléze scenáristiku na FAMU. Během studií se začala věnovat žurnalistice. Psala do časopisů Týden, Premiere a ELLE, posléze se stala šéfredaktorkou časopisu Moje psychologie, kterou dělala čtyři roky. Od roku 2019 je editorkou sbírky vzpomínek pamětníků Paměť národa.[1]
Má dvě dcery,[2] žije v Praze.[1] Jejím druhým manželem je malíř a grafik Pavel Beneš.
Dílo
Věnovala se překladatelské činnosti. Přeložila několik knih z francouzštiny.
V letech 2010 až 2018 psala Šťastný blog. Zápisky z blogu jí posloužily jako základ pro knihy Šťastná kniha (2013), Jak jsem sebrala odvahu (2015) a Dobrá tak akorát (2017). Její další knihy se jmenují Láska pro samouky (2019) a Hezčí svět (2020).[1]
Z práce v Paměti národa čerpala náměty na poslední dvě knihy: Samotářky (2022) a Hotel Atlantic (2023).
Reference
- ↑ a b c PECHOVÁ, Veronika. Barbora Šťastná: Zajímají mě příběhy, v nichž se přítomnost propojuje s minulostí. Literární noviny [online]. 2021-03-18 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ ČERMÁK, Miloš. Zajímá mě, jak by pandemii popsal Stephen King, říká spisovatelka Šťastná. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-03-21 [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
