Balíkova vila (též Wenzlova vila) je secesní patrová vila postavená pro mělnickéhoadvokáta Aloise Balíka.[1] Vila stojí na mělnickém návrší asi padesát metrů severovýchodně od náměstí Míru v proluce mezi dochovanými hradebními zdmi bývalého městského opevnění.[2][3]
Historie
Alois Balík se do Mělníka přistěhoval v roce 1887. Architektonický návrh vily pro něj připravil architektBohumil Hypšman.[4] Vila, kterou vybudoval stavitel Quido Bělský, byla dokončena v roce 1907.[1] Později byl majitelem vily Oldřich Wenzl, surrealistický básník a vnuk Aloise Balíka. Po jeho smrti v roce 1969 se vila dostala do majetku města, kterému ji Oldřich Wenzl odkázal. Později získal vilu stát, který v ní v 80. letech 20. století zřídil oddělení kriminální služby Sboru národní bezpečnosti. V té době také vila prošla rekonstrukcí, které značně poškodila její původní architektonickou hodnotu.[1][4] V důsledku stavebních úprav byla například zničena bohatě dekorovaná fasáda vily.[3]
Od roku 2008 dům střídá soukromé vlastníky, což se promítlo do jeho stavu.[1][5] Od ledna 2024 je celý areál včetně zahradního altánu, terasy a oplocení chráněn jako kulturní památka.[1]
Architektura
Vila je situována v místě bývalého městského opevnění, v blízkosti dochované hradební zdi.[6] Spodní část domu se nachází v místě bývalého parkánu a horní část v oblasti bývalého hradebního příkopu. Jedná se o čtyřpodlažní stavbu s valbovou střechou.[1] Severovýchodní, zahradní průčelí domu zaujme centrálním dvoupatrovým arkýřem se zvonovou stříškou. Hlavní vstup s prosklenou kovovou markýzou je umístěn v jihozápadní fasádě domu.[7]
Zatímco exteriéry domu byly v 80. letech 20. století významně ovlivněny nevhodnou rekonstrukcí, v interiéru domu se dochovaly některé původní prvky, jako například dřevěné schodiště či skleněné vitráže.[1][4]
Pamětní deska
V roce 2016 byla na zděném oplocení vily odhalena pamětní deska Oldřicha Wenzla.