Balata (z italského ballata) je druh milostné básně o čtrnácti verších (jako v sonetu), později používaná italskými renesančními básníky Dantem a Petrarkou. Je známá v souvislosti s periodou ars nova. Termín balata pochází z italského slovesa ballare, tančit. Zprvu totiž sloužila jako taneční píseň. Balaty jsou zpívány na konci každého dne v Boccacciově Dekameronu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ballata na anglické Wikipedii.

• PAVERA, Libor. Lexikon literárních pojmů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc s. r. o., 2002. 422 s. ISBN 80-7182-124-1. S. 42. 

• Poezie
• Ars nova