Baćinská jezera (chorvatskyBaćinska jezera) se nacházejí v Chorvatsku, severně od města Ploče, v blízkosti řeky Neretvy, na jejím pravém břehu, při ústí do Jaderského moře. Jsou výletním místem obyvatel města Ploče a turistickým cílem návštěvníků Chorvatska. Jezera byla pojmenována podle vesnice Baćina, která se u břehu jezer nachází.
Jezera jsou krasového původu[1], mají relativně malou plochu (138 hektarů), jsou nepravidelného tvaru. Tvoří je celkem šest vzájemně většinou spojených celků:
Voćuša (největší jezero s rozlohou 0,554 km2 a délkou až 1265 m)[2]
Trniševo
Podgora
Sladinac
Vranjak
Vitanj
Z hlediska rozlohy je jezero Voćuša největší. Nejhlubší je jezero Trniševo s hloubkou okolo 32 metrů.[3] Vranjak je nejmenším jezerem a jako jediné není propojené s ostatními. Dno jezer se nachází pod úrovní blízkého jaderského moře. Zdroj vody, který do nich ústí, slouží rovněž i pro zásobování nedalekého města Ploče pitnou vodou. V jezerech se celkem nacházejí tři malé ostrovy a dva tunely. Jeden slouží pro případný odtok vody do moře tak, aby v případě silných dešťů nehrozily povodně, druhý slouží pro přívod čisté vody z hor.[4] Výška hladiny jezer kolísá v rozmezí 1-2 metrů v závislosti na míře srážek v průběhu roku. Hladina jezera se nachází průměrně 80 cm nad hladinou moře.
Okolí jezer tvoří nízké vrcholky porostlé keři, z východní a jižní strany se na jejich březích nacházejí chaty a kempy.
Jezera vznikla po době ledové zatopením horských údolí.[5]
Voda v jezerech je sladká až brakická; míchá se s mořskou vodou, která se drží níže u dna, zatímco sladká voda se nachází u hladiny.[6] V jezeru žijí jak sladkovodní, tak i mořské ryby,[7] celkem 24 druhů, z nichž devět je endemických. Průzračnost vody se zde pohybuje v hodnotě okolo pěti metrů. Kvalitu vody v minulosti ohrožovalo používání hnojiv na Vrgorském poli.[8]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baćinska jezera na chorvatské Wikipedii.
↑JURAČIĆ, Mladen. Ekološko istraživanje površinskih kopnenih voda u Hrvatskoj prema kriterijama okvirne direktive. Záhřeb, 2008. studie. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Vedoucí práce Ivan Habdija. s. 54.
↑JURAČIĆ, Mladen. Ekološko istraživanje površinskih kopnenih voda u Hrvatskoj prema kriterijama okvirne direktive. Záhřeb, 2008. studie. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Vedoucí práce Ivan Habdija. s. 67.
↑JURAČIĆ, Mladen. Ekološko istraživanje površinskih kopnenih voda u Hrvatskoj prema kriterijama okvirne direktive. Záhřeb, 2008. studie. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Vedoucí práce Ivan Habdija. s. 9.
↑JURAČIĆ, Mladen. Ekološko istraživanje površinskih kopnenih voda u Hrvatskoj prema kriterijama okvirne direktive. Záhřeb, 2008. studie. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Vedoucí práce Ivan Habdija. s. 56.
↑JURAČIĆ, Mladen. Ekološko istraživanje površinskih kopnenih voda u Hrvatskoj prema kriterijama okvirne direktive. Záhřeb, 2008. studie. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Vedoucí práce Ivan Habdija. s. 55.
↑JURAČIĆ, Mladen. Ekološko istraživanje površinskih kopnenih voda u Hrvatskoj prema kriterijama okvirne direktive. Záhřeb, 2008. studie. Prirodoslovno-matematički fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Vedoucí práce Ivan Habdija. s. 17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Baćinská jezera na Wikimedia Commons