Běloruská pahorkatina nebo také Běloruské vrchy (bělorusky Беларуская града [Bielaruskaja hrada], rusky Белорусская гряда [Belorusskaja grjada]) je pahorkatina Východoevropské roviny. Pahorkatina se rozkládá na severovýchodě Hrodenské oblasti, v centrální části Minské oblasti a na jihu Vitebské oblasti v Bělorusku.
Táhne se od severozápadu k jihovýchodu, na severovýchodě dosahuje více než 350 km, od severu k jihu se pohybuje mezi 20 a 120 km. Pahorkatina se rozkládá na území o rozloze 13 tis. km². Běloruská pahorkatina se dělí z geomorfologického hlediska na Ašmjanskou vysočinu, Minskou vysočinu a Aršanskou vysočinu. Průměrná nadmořská výška se obvykle pohybuje v rozmezí 200–250 m n. m. Na území Běloruské pahorkatiny se nachází nejvyšší bod Běloruska, Dzjaržynskaja hara se svými 345 metry.
Hydrografie
Běloruská pahorkatina je předělem mezi povodím Baltského a Černého moře. Oblastí protékají řeky povodí Dněpru (Svislač, Hajna, Bobr, horní toky Pcič a Druc) a Němenu (Neris, Západní Berezina, Islač, Sula, Vusa). Na území Běloruské pahorkatiny se nachází unikátní systém říčních kanálů, který je známý pod názvem Vilejsko-Minský vodní systém. Na řece Svislač se nachází mnoho vodní děl jako Zaslaŭská přehrada, Krynica, Drazdy. Na řece Vjača se leží stejnojmenná přehrada. Řeka Pcič disponuje přehradou Voŭčkavickaje.
Odkazy
Externí odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Беларуская града na běloruské Wikipedii.
