Autobianchi Bianchina

Autobianchi Bianchina
Autobianchi Bianchina Berlina Bianca.jpg
Autobianchi Bianchina Berlina Bianca.jpg
VýrobceAutobianchi
Roky produkce1957–1970
Místa výrobyItálie
NástupceAutobianchi A112
Příbuzné vozyFiat 500
Karoseriesedan
kombi
roadster
dodávkový automobil
Koncepce pohonumotor vzadu, pohon zadních kol
Třídaminiautomobily (segment A)
Technické údaje
Délka3020 mm (Berlina, Cabriolet)
2985 mm (Transformabile)
3225 mm (Panoramica)
Šířka1340 mm
Výška1320 mm
1330 mm Panoramica
Rozvor1840 mm
1940 mm Panoramica
HmotnostParametr "hmotnost" (nyní s hodnotou "530 kg (Berlina) 510 kg (Transformabile) 585 kg (Panoramica) 535 kg (Cabriolet)") šablony "Infobox - automobil" je zastaralý. Více informací po kliknutí.530 kg (Berlina)
510 kg (Transformabile)
585 kg (Panoramica)
535 kg (Cabriolet) (parametr potřebuje upřesnit)
Motor
Motorřadový dvojválec 479 cm³
řadový dvojválec 499 cm³
Převodovky
Převodovkačtyřstupňová manuální
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Autobianchi Bianchina je miniautomobil (segment A, městské vozidlo) konstrukčně založený na automobilu Fiat 500 a vyráběný od roku 1957 do roku 1970 italskou automobilkou Autobianchi v řadě variant: Berlina (sedan), Cabriolet (roadster), Trasformabile (se stažitelnou střechou), Panoramica (kombi) a Furgoncino (dodávka). Automobil byl veřejnosti poprvé představen 16. září 1957 v Museo della Scienza e della Tecnologia Leonardo da Vinci v Miláně.

Zpočátku byl do auta montován nejmenší a nejslabší motor Fiat, vzduchem chlazený motor o objemu 479 cm³ a výkonu 11 kW. V roce 1959 byl výkon motoru zvýšen na 13 kW. V roce 1960 začala výroba verze Cabriolet, v témže začala též výroba verze Trasformabile Special, do které byl montován motor o větším objemu a výkonu (499 cm³, 15 kW). Tento model měl také dvoubarevný lak (odlišná barva střechy a horní části) a jako jediný typ měl také opačně otevírané dveře („proti větru“). V roce 1962 ho nahradil čtyřdveřový sedan, motor a šasi byly stejné.

V roce 1965 vůz prošel menším faceliftem. Ve Francii byly modely prodávány pod odlišnými názvy: Berlina jako Lutèce, Familiare jako Texane a Trasformabile jako Eden Roc.[1]

Přehled variant

  • Modely Bianchina
  • Trasformabile
    Trasformabile
  • Cabriolet
    Cabriolet
  • Berlina
    Berlina
  • Panoramica
    Panoramica
  • Furgoncino (nízká střecha)
    Furgoncino (nízká střecha)
  • Furgoncino (vysoká střecha)
    Furgoncino (vysoká střecha)

Bianchina se vyráběla od roku 1957 do roku 1970, celkový objem všech verzí byl přibližně 275 000 kusů.

Model Roky Výkon (bhp) Objem Kusů
Trasformabile: série 1 1957–1958 15 479 17,000
Trasformabile: série 2 1959–1960 16.5 479 10,000
Trasformabile: série 3 1961–1962 17.5 499 7,000
Trasformabile Special 1959–1962 21 499 1,500
Cabriolet: série 1 1960 21 499 1,050
Cabriolet: série 2 D 1961–1964 21 499 5,500
Cabriolet: série 3 F 1965–1969 21 499 2,750
Berlina D 1962–1964 17.5 499 26,500
Berlina F 1965–1969 18 499 33,500
Berlina Special D 1962–1964 21 499 4,000
Berlina Special F 1965–1969 21 499 5,000
Panoramica D 1960–1964 17.5 499 75,000
Panoramica F 1965–1969 17.5 499 85,000
Panoramica střešní okno 1960–1969 17.5 499
Furgoncino dodávka: nízká střecha 1965–1970 17.5 499
Furgonetta dodávka: vysoká střecha 1970–1977 17.5 499

Zdroj: Club Bianchina and Bianchina Classic Club

Autobianchi Bianchina Giardiniera

Automobilka Autobianchi použil jméno Bianchina také pro model Autobianchi Bianchina Giardiniera.[2]

Auto ve filmu

V americké kriminální a romantické komedii z roku 1966 Jak ukrást Venuši (v anglickém originále How to Steal a Million) režiséra Williama Wylera (v hlavních rolích Audrey Hepburn a Peter O'Toole) Audrey Hepburn řídí červený model Autobianchi Bianchina cabriolet.[3]

V animované sci-fi komedii z roku 2013 Já, padouch 2 (v anglickém originále Despicable Me 2, auto Lucy Wilde (v českém dabingu Veronika Žilková)[4] připomíná model Bianchina Trasformabile.[5]

V komedii Růžový Panter z roku 1963, růžový model Autobianchi Bianchina cabriolet.

Největší filmové proslulosti dosáhla čtyřmístná verze Berlina v podobě auta pana účetního Fantozziho. [6]

Fotogalerie

Autobianchi Bianchina Berlina 110FB, rok výroby 1966 v Trojském zámku na oslavách 120 let FIAT. Motor: řadový vzduchem chlazený dvouválec, zdvihový objem 499 cm³, maximální výkon 14 kW (19 k) při 4400 otáčkách za minutu. Maximální rychlost 95 km/h, spotřeba paliva přibližně 5 litrů na 100 km, čtyřstupňová převodovka, pohon zadních kol, brzdy bubnové, rozměry 3020 x 1340 x 1320 mm, pohotovostní hmotnost 745 kg. Vozidlo původem z Itálie v původním zachovalém stavu.[7]

  • Autobianchi Bianchina Berlina 110FB
    Autobianchi Bianchina Berlina 110FB
  • Autobianchi Bianchina Berlina 110FB
    Autobianchi Bianchina Berlina 110FB
  • Autobianchi Bianchina Berlina 110FB
    Autobianchi Bianchina Berlina 110FB

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Autobianchi Bianchina na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Catalogue Salon de l'Auto 68. Paris: Europe Auto, 1968, s. 11. (french) 
  2. ↑ Bianchina - Giardiniera, www.autobianchi.org Retrieved on 30 July 2014
  3. ↑ Autobianchi Eden Roc in "How to Steal a Million" [online]. [cit. 2019-09-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ Já padouch 2 (2013) – Despicable Me 2 – FDb.cz [online]. FDB.cz [cit. 2019-01-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Autobianchi Bianchina Trasformabile in "Despicable Me 2" [online]. [cit. 2019-08-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ Autobianchi Bianchina, l’auto di Fantozzi era nata chic. La Stampa [online]. 2017-07-10 [cit. 2025-01-03]. Dostupné online. (italsky) 
  7. ↑ Informační leták exponátu vystaveného na oslavách 120 let FIAT v Trojském zámečku, 2019-09-21

Související články

Externí odkazy