PROFILPELAJAR.COM

Australský ovčák
Australský ovčák
	Australští ovčáci různých zbarvení tricolor, red merle, blue merle, red tricolor (zleva doprava)
Základní informace
Země původu	Spojené státy americké
Tělesná charakteristika
Hmotnost	cca 18 – 28 kg
Výška*	psi: 51 – 58 cm; feny: 46 – 53 cm
Barva	blue merle; red merle; červená; černá; možné bílé nebo měděné odznaky - bikolor, trikolor
Klasifikace a standard
Skupina FCI	1: Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Sekce FCI	2: Ovčácká a pastevecká plemena
FCI	standard
	multimediální obsah v kategorii na Commons
	* výška uváděna v kohoutku

Australský ovčák (česká zkratka AUO, angl. Australian Shepherd; hovorově ausík, australák nebo australáček) je středně velký, silný a vytrvalý pracovní pes, který byl vyšlechtěný k pasení ovcí a krav. Vzhledem se podobá border kólii. Dožívá se 12 až 14 let.^[1]

Historie a původ názvu

Plemeno vzniklo na západě USA v polovině 20. století, kdy byli vyšlechtěni jako pracovní psi k pasení ovcí a krav. Dnes je kromě pastevectví používán také jako záchranářský pes a také jako společník, který však potřebuje dostatek prostoru a pracovního využití. Do Ameriky se plemeno dostalo s baskickými pasáky ovcí, kteří přijížděli za prací. Část z nich i se svými psy připlula do Ameriky přes Austrálii, odkud pomáhali dopravit ovce, a jejich psům se tak začalo říkat „australští ovčáci“.^[2]

Plemeno má společné předky s dalšími pracovními psy, jako je pyrenejský ovčák nebo německá kolie.

První klub chovatelů plemene, Australian Shepherd Club of America (ASCA) byl založen v roce 1957. Tento klub od roku 1972 vede vlastní registr australských ovčáků. V roce 1975 klub ASCA sestavil standard plemene, platný od roku 1977. Ten byl aktualizován v roce 2013.

V roce 1991 byl upraven standard pro použití American Kennel Clubu (AKC), což je oficiální partner mezinárodní kynologické federace (FCI) na území Severní Ameriky. V roce 1993 byl australský ovčák plně uznán jako ovčácké plemeno v rámci AKC. FCI předběžně plemeno uznala v roce 1996, plně uznané v rámci FCI je od roku 2007.^[3]

Chov v Česku

První australský ovčák dovezený do ČR byla fena narozená v USA v roce 1994. První vrh štěňat australského ovčáka s registrací FCI byl v ČR odchován v roce 2002 v chovatelské stanici Puella Fera. V roce 2006 byl do plemenné knihy ČMKU zapsán stý jedinec. Od té doby popularita plemene rostla, v roce 2012 proběhlo 332 zápisů do plemenné knihy, a celkem v ní bylo k srpnu 2013 zapsáno asi 1800 australáků. Chov australského ovčáka v ČR zastřešují dva chovatelské kluby – KCHBO (Klub chovatelů belgických ovčáků v Českých zemích) a KCHMPP (Klub chovatelů málopočetných plemen).

Povaha

Jsou to hraví, přítulní a energetičtí psi. V rukou zkušeného majitele mohou být velice poslušní a rychle se učí. Mají silně vyvinutý obranný pud a mohou instinktivně pást (mohou se snažit pást i lidi nebo jiné psy, což lze ale správnou výchovou eliminovat).^[4] S lidmi i zvířaty by se měl snášet dobře. Ke svým lidem je oddaný, naopak k cizím by měl být rezervovaný. Vzhledem k jeho oddanosti je vhodný spíše do domku se zahradou (kde bude spát doma s majitelem) nebo do bytu. Důležitý je však dostatek pohybu (procházky až na 60 minut).

Standardní vzhled

Pro australského ovčáka existují celkem tři standardy plemene. Standard původního chovatelského klubu ASCA, standard AKC a z něj vycházející standard FCI. Informace v této sekci odpovídají standardu FCI. Hlavní odlišností standardu FCI je povolený dlouhý ocas. Jak ASCA tak AKC^[5] vyžadují ocas přirozeně krátký nebo kupírovaný. ASCA dokonce takový ocas považuje za identifikující znak plemene.^[6]

Australský ovčák je silný, robustní pes, úměrný vzrůstem. Formát těla je lehce obdélníkový, délka je mírně větší než výška. Hlava velikostí ladící s tělem, silná, suchá a stejně dlouhá jako široká. Záda od kohoutku po kyčle jsou rovná a pevná. Stop je znatelný, pysky pevně přiléhající. Čenich je u black a blue merle psů černý, u red merle a red hnědý. Požadován je úplný chrup (s výjimkou ztráty zubu při úrazu) a nůžkový skus.^[3]

Oči jsou mandlového tvaru a mohou být hnědé, jantarové nebo modré. Uši jsou trojúhelníkového tvaru, střední velikosti a poměrně vysoko nasazené. Ocas je rovný, přirozeně dlouhý nebo přirozeně krátký. Je-li kupírovaný nebo přirozeně krátký, jeho délka nepřesahuje 10 cm. Srst je jemná, hustá a středně dlouhá.

Preferovaná výška v kohoutku je u psů 51-58 cm, u fen 46-53 cm.

Zbarvení

Standard FCI uznává čtyři základní barvy - blue merle, černá (black), red merle, červená/játrová (red). Všechny varianty mohou mít bílé a/nebo tříslové odznaky. Na hlavě by bílá neměla převažovat a linie růstu bílých chlupů límce nesmí přesáhnout kohoutek. Zbarvení merle s věkem tmavne. Pokud má zvíře plné zbarvení (red nebo black) a odznaky bílé i tříslové, označuje se jako tricolor.

Skvrnité zbarvení merle s sebou nese omezení při odchovu. V případě spojení dvou merle jedinců bude mít statisticky 25% štěňat zbarveni double merle, s nadmírou bílé barvy, a závažnou vadou očí. Taková štěňata je nutné utratit. Pokud je jeden z rodičů merle a druhý plné barvy (red nebo black), bude ve vrhu 50% štěňat s merle zbarvením, a nebude mít žádné oční vady.^[2]

Reference

↑ Australský ovčák – povaha, výchova i v bytě, štěně, barvy: blue a red merle. Ábíčko.cz [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HARTNAGLE-TAYLOROVÁ, Jeanne Joy. Australský ovčák od A do Z. Překlad Martina Hodková. Praha: PLOT, 2013. 379 s. ISBN 978-80-7428-198-3.
↑ ^a ^b FCI standard australského ovčáka Dostupné online
↑ http://www.aussiesworld.cz/index.php/o-auo/povaha/mozne-problemy Archivováno 19. 4. 2015 na Wayback Machine., 14. května 2015
↑ Official Standard of the Australian Shepherd [online]. American Kennel Club [cit. 2021-02-20]. Dostupné online.
↑ Breed Standard | ASCA [online]. 2016-04-11 [cit. 2021-02-20]. Dostupné online. (anglicky)