Z pohledu celkové plochy křídel 400 cm čtverečních je považován za největšího motýla na světě.[3] Rozpětím křídel od 25–30 cm patří také mezi největší motýly. Samičky jsou o poznání větší a těžší než samečci.
Říká se, že motýl dostal své jméno po obru Atlasovi z řecké mytologie, nebo kvůli kresbě na křídlech, která připomíná mapu. V Hongkongu jej zase pojmenovali „motýl s hadí hlavou“, podle zakončení předních křídel, jejichž špička připomíná hadí hlavu.[4]
V Indii jsou tito motýli chováni pro své hedvábné vlákno, ale jejich produkce je v porovnání s příbuzným bourcem morušovým zanedbatelná. Hedvábí motýla Attacus atlas je vylučováno housenkou jako přerušované vlákno, které má hnědou barvu a je podobné vlně. Vlákno má vyšší životnost a je známo jako fagara.[5]
Popis
Na křídlech motýla A. atlas převažují jsou žlutohnědé až můry kaštanové barvy s trojúhelníkovitými průsvitnými „oky“ na obou předních i zadních křídlech. Jaký mají tato oka význam, není jasné, ale předpokládá se, že slouží k zastrašení přirozených nepřátel. Jejich těla jsou chlupatá a neúměrně malá ve srovnání s jejich křídly. Vzory a zbarvení se mezi jednotlivýmí poddruhy liší. Sameček se od samiček odlišuje menší velikostí, zúženými křídly, a většími a huňatějšími tykadly.
Samci ani samice nemají plně vyvinuté ústrojí k přijímání potravy, a proto během 1–2týdenního života imaga přežívají pouze z tukových zásob, které si vytvořila ještě jako housenky.[6]
Vývojová stadia motýla
Vajíčka
Housenka
Zámotek
Imago vylézající z kukly
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Attacus atlas na anglické Wikipedii.
↑MACEK, Jan. Bezobratlí (2). Praha: Albatros, 2001. (Svět zvířat; sv. 11). ISBN80-00-00918-8. S. 124–126.
↑Holloway, J.D. (1987). The Moths of Borneo, part 3: Lasiocampidae, Eupteroptidae, Bombycidae, Brahmaeidae, Saturniidae, Sphingidae. Southdene Sdn. Bhd., Kuala Lumpur
↑Watson, A. & Whalley, P.E.S. (1983). The Dictionary of Butterflies and Moths in colour. Peerage Books, London, England. ISBN0-907408-62-1
↑Yiu, V. (2006). Insecta Hongkongica. Hong Kong Discovery. Kowloon, Hong Kong. 655pp. ISBN988-97173-9-5
↑Jolly, M.S., Sen, S.K., Sonwalkar, T.N. & Prasad, G.S. (1979). Non-mulberry silks. Food & Agriculture Organisation. United Nations, Serv. Bull. 29. Rome. xvii + 178pp
↑Peigler, R. (1989). A revision of the Indo-Australian genus Attacus. The Lepidoptera Research Foundation, Inc., Beverly Hills, California, U.S.A. ISBN0-9611464-2-7
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu atlas velký na Wikimedia Commons