V tomto článku, nazvaném Astronauti Francie, je podán přehled všech členů oddílu astronautů francouzské kosmické agentury CNES a francouzských astronautů evropské kosmické agentury ESA.
80. léta – lety na Mir
Možnost letu Francouzů do vesmíru se objevila, když Sovětský svaz navrhl Francii účast v sovětských kosmických letech po vzoru programu Interkosmos. Na jaře 1979 byla podepsána příslušná mezistátní dohoda, všemi koly výběru prošli Patrick Baudry a Jean-Loup Chrétien. Od září 1980 oba zahájili přípravu v Hvězdném městečku, v červnu 1982 Jean-Loup Chrétien vyletěl jako první Francouz do vesmíru, v roce 1988 si návštěvu Miru zopakoval.
80. léta – lety raketoplánem
V roce 1984 nabídli i Američané místa na svých kosmických lodích. CNES proto rozšířil oddíl astronautů o čtyři vědce a tři piloty. Byli to Claudie André-Deshaysová, Jean-Jacques Favier, Frederic Patat, Michel Viso a piloti Jean-François Clervoy, Jean-Pierre Haignere a Michel Tognini.
Raketoplánem letěl ale pouze Baudry roku 1985, po havárii Challengeru další plány padly.
90. léta
Koncem 80. let se připravoval raketoplán Hermes, současně byla podepsána nová sovětsko-francouzská dohoda o letech na Mir. Potřebu více astronautů naplnilo rozšíření počtu francouzských astronautů roku 1990 o další čtyři piloty Leopolda Eyhartse, Jean-Marca Gaspariniho, Philippe Perrina a Benoita Silve.
Paralelně v roce 1989 začal výběr kandidátů pro rozšířený oddíl astronautů ESA pro lety na amerických, sovětských, ale hlavně evropských lodích. Z evropských pilotovaných letů ovšem nakonec nic nebylo, raketoplán Hermes byl zrušen. Do oddílu ESA přišlo celkem šest nováčků, z Francie jediný – Jean-François Clervoy, dosud astronaut CNES.
90. léta byla dobou největší aktivity francouzských astronautů, absolvovali jedenáct kosmických letů, šest v ruských Sojuzech a pět americkými raketoplány.
21. století
V březnu 1998 bylo rozhodnuto o zrušení národních oddílů astronautů zemí ESA a shromáždění všech aktivních astronautů v jediném oddílu. Také francouzští astronauti postupně přešli od oddílu ESA.
V novém desetiletí se Francouzi dostali do kosmu pouze v roce 2001, 2002 a pak až 2008 a po delší přestávce roku 2016/17. Po havárii Columbie totiž míst pro evropské astronauty ubylo.
Přehled astronautů Francie
Jméno
|
V oddílu od
|
Oddíl
|
Lety
|
Celkem ve vesmíru
|
Odchod z oddílu
|
Poznámky
|
Jean-Loup Chrétien
|
12. června 1980
|
CNES, od srpna 1998 NASA
|
Sojuz T-6/Saljut 7, 1982 Sojuz TM-7/Mir/TM-6, 1988 STS-86/Mir, 1997
|
43d 11h 21m
|
listopad 2001
|
|
Patrick Baudry
|
12. června 1980
|
CNES
|
STS-51-G, 1985
|
7d 1h 39m
|
1985
|
|
Claudie Haigneréová (André-Deshaysová)
|
8. září 1985
|
CNES, od 1. listopadu 1999 ESA
|
Sojuz TM-24/Mir/TM-23, 1996 Sojuz TM-33/ISS/TM-32, 2001
|
25d 14h 24m
|
červen 2002
|
|
Jean-Jacques Favier
|
8. září 1985
|
CNES
|
STS-78, 1996
|
16d 21h 48m
|
1996/1999
|
|
Frederic Patat
|
8. září 1985
|
CNES
|
|
neletěl
|
1998
|
|
Michel Viso
|
8. září 1985
|
CNES
|
|
neletěl
|
srpen 1998
|
|
Jean-François Clervoy
|
8. září 1985
|
CNES, od 15. května 1992 ESA
|
STS-66, 1994 STS-84/Mir, 1997 STS-103, 1999
|
28d 3h 5m
|
prosinec 2018[1]
|
|
Jean-Pierre Haignere
|
8. září 1985
|
CNES, od srpna 1998 ESA
|
Sojuz TM-17/Mir/TM-16, 1993 Sojuz TM-29/Mir, 1999
|
209d 12h 25m
|
1. listopadu 1999
|
|
Michel Tognini
|
8. září 1985
|
CNES, od listopadu 1999 ESA
|
Sojuz TM-15/Mir/TM-14, 1992 STS-93, 1999
|
18d 17h 47m
|
1. května 2003
|
|
Léopold Eyharts
|
30. července 1990
|
CNES, od srpna 1998 ESA
|
Sojuz TM-27/Mir/TM-26, 1998 STS-122/ISS/STS-123, 2008
|
68d 21h 30m
|
2017
|
|
Jean-Marc Gasparini
|
30. července 1990
|
CNES
|
|
neletěl
|
srpen 1998
|
|
Philippe Perrin
|
30. července 1990
|
CNES, od prosince 2002 ESA
|
STS-111/ISS, 2002
|
13d 20h 36m
|
květen 2004
|
|
Benoit M. Silve
|
30. července 1990
|
CNES
|
|
neletěl
|
1993
|
|
Thomas Pesquet
|
20. května 2009
|
ESA
|
Expedice 50/51 (Sojuz MS-03/ISS), 2016/17
|
196d 17h 50m
|
aktivní
|
|
Reference
- ↑ ESA. Jean-François Clervoy [online]. ESA [cit. 2022-02-12]. Kapitola Current assignment. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy