Asiatyrannus

Jak číst taxoboxAsiatyrannus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (před 66,7 milionu let)
alternativní popis obrázku chybí
Dochované fosilie asiatyrana.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádTetanurae
NadčeleďTyrannosauroidea
ČeleďTyrannosauridae
PodčeleďTyrannosaurinae
RodAsiatyrannus
Typový druh
Asiatyrannus xui
Zheng et al., 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Asiatyrannus („asijský tyran“) byl rod malého masožravého dinosaura (teropoda) z čeledi Tyrannosauridae a podčeledi Tyrannosaurinae, který žil asi před 66,7 miliony let (pozdní věk maastricht) na území dnešní jihovýchodní Číny (provincie Ťiang-si).[1][2] Žil tedy zhruba ve stejné době jako jeho vzdálený příbuzný z kladu Alioramini, rovněž čínský druh Qianzhousaurus sinensis.[3][4]

Objev a popis

Porovnání velikosti rodu Asiatyrannus s dospělým člověkem.

Fosilie tohoto pozdně křídového dinosaura byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Nan-siung. Typový exemplář nese označení ZMNH M30360 a představuje částečně dochovanou kostru s poměrně kompletní lebkou. Formálně byl popsán v červenci roku 2024, typovým druhem je Asiatyrannus xui. Druhové jméno xui je poctou čínskému paleontologovi Sing Sü-ovi (anglicky Xing Xu), za jeho dlouholetý přínos čínské vertebrátní paleontologii.[5]

Jednalo se o malého tyranosaurida, jehož celková délka je odhadována na 3,5 až 4 metry. Lebka měří na délku 47,5 centimetru. Ačkoliv ještě nešlo o plně dorostlého jedince, prošel již fází rychlého růstu, přičemž všichni známí tyranosauridi už po ní dosahovali přibližně dvojnásobné délky. Také blízce příbuzný Nanuqsaurus hoglundi z Aljašky byl podstatně větší (ačkoliv typový exemplář má lebku dlouhou jen 60 až 70 cm), plně dorostlý exemplář byl totiž veliký asi jako Albertosaurus sarcophagus (měřil tedy kolem 9 metrů na délku). Asiatyrannus je tedy jediným dosud známým tyranosauridem v této malé velikostní kategorii.[6] Mezi nejbližší příbuzné druhu A. xui patřily severoamerické rody Nanuqsaurus a Daspletosaurus.

Paleoekologie

Lebka rodu Asiatyrannus.

V ekosystémech souvrství Nan-siung se spolu s asiatyranem vyskytovala poměrně bohatá dinosauří megafauna, podobná té v ekosystémech mongolského souvrství Nemegt.[7] Kromě již zmíněného většího rodu Qianzhousaurus se zde vyskytoval další, ještě větší tyranosaurid, známý jen podle fosilií velkých zubů. Z dalších teropodů byl odtud popsán therizinosaur rodu Nanshiungosaurus a mnoho rodů oviraptoridů (Banji, Corythoraptor, Ganzhousaurus, Huanansaurus, Jiangxisaurus, Nankangia, Shixinggia a Tongtianlong. Žili zde také somfospondylní sauropodi rodů Gannansaurus a Jiangxititan.

Kromě dinosaurů se v těchto pravěkých ekosystémech vyskytovali například také krokodýlovití plazi (rod Jiangxisuchus), dále ještěři (rody Chianghsia a Tianyusaurus) a v neposlední řadě i želvy (Jiangxichelys).[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Představuje se asijský tyran. OSEL.cz [online]. 29. srpna 2024. Dostupné online.  (česky)
  2. ↑ https://paleonerdish.wordpress.com/2024/07/30/introducing-asiatyrannus-xui/
  3. ↑ SOCHA, Vladimír (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 121-123)
  4. ↑ Brusatte, S. (2018). The Rise and Fall of the Dinosaurs. Harper Collins Publishers, New York (ISBN 978-0-06-249042-1); str. 161-166.
  5. ↑ Zheng, W.; et al. (2024). The first deep-snouted tyrannosaur from Upper Cretaceous Ganzhou City of southeastern China. Scientific Reports. 14 (1).
  6. ↑ Druckenmiller, P. S.; et al. (2021). Nesting at extreme polar latitudes by non-avian dinosaurs. Current Biology. 31 (16): 3469–3478.e5.
  7. ↑ Słowiak, J.; Brusatte, S. L.; Szczygielski, T. (2024). Reassessment of the enigmatic Late Cretaceous theropod dinosaur, Bagaraatan ostromi. Zoological Journal of the Linnean Society. zlad169.
  8. ↑ Lü, J.; et al. (2017). High diversity of the Ganzhou Oviraptorid Fauna increased by a new cassowary-like crested species. Scientific Reports. 7 (6393): 6393.

Literatura

Externí odkazy