Studoval práva na Jagellonské univerzitě. V mládí se zajímal o socialismus a patřil do radikální studentské skupiny kolem časopisu Ognisko. Roku 1892 vstoupil do Polské socialistické strany a patřil k zakladatelům deníku Naprzód. Brzy se však se socialismem rozloučil a navrátil se ke katolicismu. V letech 1896–1897 redigoval, společně Wilhelmem Feldmanem, Dziennik Krakowski. Spolupracoval také s poznaňským kulturním časopisem Tęcza.[2]
Byl předním polským literárním teoretikem a esejistou na přelomu 19. a 20. století. Jeho cyklus článků Młoda Polska (Mladé Polsko), uveřejňovaný roku 1898 v časopise Życie, se stal manifestem polského modernismu a dal jméno celé polské umělecké epoše.[3]
Vycházel z tradic romantismu, hlásal individualismus a morální sebezdokonalování, uznával myšlenku oběti. Umělecké problémy spojoval se sociálními otázkami a s programem národního sebeuvědomění. Ve svém díle ale objevoval také mysticismus a mesianismus.[3]
↑ abŠŤĚPÁN, Ludvík a kol. Slovník polských spisovatelů, Praha: Libri 2000, S. 166.
↑ WOJNOWSKA, Bożena. Górski Artur na webu eduteka.pl. www.eduteka.pl [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-30.
↑ abBARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha. Odeon 1974, S. 144.