PROFILPELAJAR.COM

Arnošt Berner
Arnošt Berner
poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1897 – 1901
Stranická příslušnost
Členství	Českoslovanská soc. dem.
Narození	3. srpna 1863; Černý Kostelec; Rakouské císařství
Úmrtí	1942 (ve věku 78–79 let); Opava; Německá říše
Alma mater	Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze
Profese	pedagog, spisovatel, novinář, politik, redaktor a učitel
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Berner (3. srpna 1863 Černý Kostelec – 1942 Opava^[1]) byl rakouský a český novinář a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Profesí byl středoškolským učitelem češtiny, němčiny a francouzštiny. V roce 1886 nastoupil jako suplent na reálnou školu v Brně. Pro aktivity v sociálně demokratickém hnutí byl ze školy propuštěn. Působil pak jako soukromý učitel. Od roku 1890 byl vedoucím redaktorem hornického listu Na zdar v Praze, později v Ostravě. V roce 1893 byl delegátem III. kongresu Druhé internacionály. Vydal několik politických brožur (Socialisté a mladočeši v parlamentě, Socialistický katechismus neboli Červená abeceda).^[1]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897, konaných poprvé podle všeobecného (byť nikoliv rovného) volebního práva, se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za všeobecnou kurii, 6. volební obvod: Olomouc, Šternberk, Hranice atd.^[2] Byl jedním z pěti prvních českých sociálních demokratů, kteří díky volební reformě usedli do vídeňského parlamentu. Tito sociální demokrati pak na Říšské radě prezentovali takzvané protistátoprávní prohlášení, ve kterém se vymezili proti státoprávním postojům nesocialistických českých politických stran. Označili dlouhodobé federalistické snahy české politické reprezentace za „vyhrabávání ztrouchnivělých historických privilegií a dokumentů,“ což vyvolalo v české společnosti ostré polemiky.^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Berner, Arnošt [online]. historiecssd.cz [cit. 2014-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 233.