Arnošt z Ottowaldu

Arnošt z Ottowaldu
Arnošt Otovaldský ze Streitenbergu (M. Merian, Theatrum Europaeum)
Arnošt Otovaldský ze Streitenbergu (M. Merian, Theatrum Europaeum)
NarozeníBavorské vévodstvíBavorské vévodství Bavorské vévodství
Úmrtí?
Vojenská kariéra
Hodnostpodplukovník
SložkaCísařská armáda Švédská královská armáda
VálkyTřicetiletá válka
Bitvy

Arnošt z Ottowaldu (též česky z Otovaldu, německy Ernest von Ottowald, asi okolo 1600 – po 1654) byl bavorský voják a šlechtic, někdejší důstojník říšské císařské armády, posléze pak spolupracující se švédskými vojsky, v období třicetileté války. Výrazným způsobem zasáhl na švédské straně do obléhání Prahy roku 1648.

Život

Pocházel z Bavorska, narodil se patrně na přelomu 16. a 17. století. Během třicetileté války vstoupil do císařské armády jako mušketýr a jezdec, kde posléze dosáhl hodnosti podplukovníka. Roku 1630 byl u Plavně těžce raněn, následkem čehož měl přijít o ruku.[1] Následně z armády odešel a odebral se na svůj statek Háj (německy Gehag) u Chebu, kde následně hospodařil.

Roku 1647 jeho statky zpustošila švédská vojska generála Wranglera, následkem čehož byl přiveden na mizinu. Následně se pak ucházel u císaře Ferdinanda III., kterého nedlouho předtím Ottowaldský hostil na své tvrzi Chlumeček,[2] o vojenskou i finanční pomoc odvolávaje se na své vojenské zásluhy. Jelikož se mu nedostalo odezvy, vstoupil v této tíživé situaci do služeb švédské armády generála Königsmarcka, která v létě 1648 doputovala ku Praze.

Arnošt Otovaldský se Švédy na hradbách Hradčanských (Obrázkové dějiny národa českého, 1910)

Jelikož po svém nedávném půlročním pobytu v Praze[1] věděl, že hradby na Hradčanech jsou na několika místech poničeny a v noci nedbale hlídány, zpravil o tom Königsmarka, který se svými muži postoupil ku Praze a nepozorován se dostal až k Břevnovu. Odtud Ottowaldský vedl přední voj asi 1000 střelců, se kterými pronikli v noci na 26. července 1648 slabě hlídanou mezerou v hradbách do města a po odzbrojení stráží otevřeli posilám Strahovskou bránu a následně se tak zmocnili celé Malé Strany, čímž započalo švédské obležení Starého a Nového Města. To vytrvalo až do samého konce války a uzavření Vestfálského míru koncem října 1648.

Za své služby švédské koruně byl Ottowaldský od královny Kristiny odměněn značnou sumou peněz, udělením šlechtického predikátu ze Streitberka a dalšími milostmi. O dobytí Malé Strany potom sám podal zprávu veřejnosti, když sepsal své důvody a příčiny, které jej přinutily ke spolupráci se Švédy (Theat. Eur. VI, p. 324). Nadále žil na svých statcích v u Chebu, roku 1654 prodal svůj statek Háj chebské obci.

Zemřel někdy ve druhé polovině 17. století.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Třicetiletá válka připravila Prahu o třetinu obyvatel i umělecká díla. Švédi ale město nikdy nepokořili. ČT24 [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Habsburkové v barokním Chebu. Pobyty členů panující dynastie v nejzápadnější části českých zemí 1]* - PDF Stažení zdarma. docplayer.cz [online]. [cit. 2023-06-28]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy