Armilární sféra je historický astronomický přístroj, který dříve astronomové a astrologové používali pro měření a předpovídání poloh hvězd a planet na obloze a určování času. Hlavní část má kulový tvar a je složena především z otáčivých kruhů, některých cejchovaných, které modelují myšlené nebeské objekty jako dráhy planet a ekliptiku. Byla zkonstruována patrně nezávisle ve starověké Číně a antickém Řecku. Byla pak používána v Evropě ve středověku i začátkem novověku i v islámském světě.
Velká armilární sféra, kterou používal Tycho Brahe na své observatoři Stjerneborg, byla nejpřesnějším přístrojem k měření polohy nebeských těles před vynálezem dalekohledu. Umožňovala měření s přesností cca 30 úhlových vteřin.[1]
Astroláb lze považovat za její zjednodušenou plochou variantu.
Do Centra stavitelského dědictví v Plasích byl zapůjčen ze sbírek Národního technického muzea (kam se dostal po druhé světové válce na základě rozhodnutí národní kulturní komise) k vystavení unikátní astronomický přístroj (symbol renesanční vědy) z časů císaře Rudolfa II.[3] Tato armilární sféra (jediná z té doby, jenž se v Česku dochovala) je vyrobená ze zlacené mosazi, váží tři kilogramy, má průměr 220 milimetrů a byla vyrobena v nějaké přední renesanční dílně v letech 1560 až 1580.[3] Přístroj sloužil k výuce i jako měřicí a pozorovací pomůcka.[3] Ve středu pomůcky se nachází Země coby malý zemský globus (poplatný znalostem poloviny 16. století: americký kontinent obsahuje poznámku "terra inkognita" (neznámá země) a Austrálie zcela chybí – byla objevena až v 17. a 18. století) kolem ní se točí Slunce, Měsíc i hvězdy.[3]
↑HENBEST, Nigel; COUPEROVÁ, Heather. Dějiny astronomie (původním názvem: The History of Astronomy). Překlad Mgr. Marek Chvátal. [s.l.]: Euromedia group, k. s. - Knižní klub, 2009. (Universum). ISBN978-80-242-2367-4.