Aridní podnebí, také suché podnebí (z latinskéhoaridus – suchý, vyprahlý, zkratky BWh, BWk) je podle Köppenovy klasifikace podnebí takový typ podnebí, kde je roční úhrn srážek nižší než roční hodnota výparu.[1][2] Jedná se o oblasti se suchým podnebím, pro něž je typická absence nevysychajících řek (výjimkou jsou tzv. alochtonní řeky)[1] či velké amplitudy (výkyvy) teploty ovzduší.[3] Přítomnost tohoto druhu podnebí má za následek vznikpouští, zároveň však není pravidlem, že by tento jev musela doprovázet vysoká teplota.[4] Aridní oblasti se rozdělují na 3 podtypy. V aridních oblastech spadne méně než 250 mm srážek za rok.
Horké aridní podnebí (Bwh)
Vyskytuje se v tropických oblastech. Nejvyšší letní teploty běžně přesahují 40 °C, na některých místech i 45 °C, ale 50 °C překračují vzácně, ale během zimních rán mohou klesat i k bodu mrazu nebo i pod něj.[5] Pravděpodobnost deště je v určitých ročních obdobích vyšší a když už přijde, tak přijde náhle, buď při bouřkách nebo běžném dešti.[6][7] Po náhlých deštích se pouštní rostliny velmi rychle probírají k životu a v následujících týdnech zase uvadnou.
Studené aridní podnebí (Bwk)
Vyskytuje se mírných, subtropických a subpolárních oblastech (ve vysokých horách). Léta nejsou tak horká jako v horkých aridních oblastech a především jsou zde chladné zimy. Průměrná teplota nejchladnějšího měsíce je už pod bodem mrazu nebo v jeho blízkosti[8] a nejnižší teploty mohou klesat i pod −20 °C[9]. V létě pak nejvyšší denní teploty dosahují na většině míst 30 °C až 40 °C.[8] Velkou část vody přináší sníh, který na jaře roztaje.[10] Rostlinám se daří hlavně na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty nejmírnější a výpar nižší.
Mírné aridní podnebí (Bwn)
Velmi vzácný typ, vyskytující se jen v poušti Atacama a pouze několika dalších malých místech na světě (hlavně na pobřeží). Amplituda teploty je celoročně velmi malá. Teploty se stále udržují zhruba mezi 10 °C až 25 °C (na pobřeží, se vzrůstající nadmořskou výškou úměrně klesá). Tak mírné teploty způsobují časté mlhy a nízká oblačnost, přesto však prakticky nikdy neprší, dokonce může být srážek méně než v kterýchkoliv jiných pouštních oblastech.[11] Tyto jevy jsou způsobeny studenými mořskými proudy, např. Peruánským proudem a Benguelským proudem.
Galerie
Kvetoucí rostliny ve vzácném období deště v poušti Atacama
↑ abSVOBODA, Josef a kolektiv. Encyklopedický slovník geologických věd. Svazek 1., A-M. Praha: Academia, 1983. 916 s. S. 86.
↑MATĚJČEK, Tomáš a kolektiv. Malý geografický a ekologický slovník. 1. vyd. Praha: Česká geografická společnost, 2007. 136 s. ISBN978-80-86034-68-3. S. 81, 82.
↑TOLA, José. Fyzická geografie. Praha: Fragment, 2005. 96 s. ISBN80-253-0081-1. S. 52–53.
↑PETRÁNEK, Jan a kolektiv. Encyklopedie geologie. České Budějovice: JIH, 1993. 246 s. ISBN80-900351-2-4. S. 15.