Arianna Errigová (* 6. června 1988 Monza, Itálie) je italská sportovní šermířka, která se specializuje na šerm fleretem.
Itálii reprezentuje od prvního desetiletí jednadvacátého století. Na olympijských hrách startovala v roce 2012 a 2016 v soutěži jednotlivkyň a družstev. V soutěži jednotlivkyň získala na olympijských hrách 2012 stříbrnou olympijskou medaili. V roce 2013 a 2014 získala v soutěži jednotlivkyň titul mistryně světa a v letech 2016 a 2017 titul mistryně Evropy. S italským družstvem fleretistek vybojovala na olympijských hrách 2012 zlatou olympijskou medaili a s družstvem fleretistek vybojovala celkem sedm titulů mistryň světa (2009, 2010, 2013, 2014, 2015, 2017 a 2022) a deset titulů mistryň Evropy (2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2017, 2018 a 2022). Pětkrát vyhrála celkové hodnocení Světového poháru fleretistek (2009, 2012, 2013, 2014 a 2016). Na Letních olympijských hrách 2020 získala s italským družstvem bronzovou medaili a v individuální soutěži vypadla ve čtvrtfinále s krajankou Alicí Volpiovou.[1]
Je členkou policejního týmu Centro Sportivo Carabinieri v Boloni. Měří 180 cm a váží 64 kg. Jako jedna z mála špičkových fleretistek se věnuje na vrcholné úrovni také šermu šavlí, v němž získala stříbrnou medaili na turnaji Grand Prix, který se konal v prosinci 2017 v mexickém Cancúnu.[2]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arianna Errigová na italské Wikipedii.
Externí odkazy
Olympijské vítězky v šermu – fleret družstev |
|
|
|
- 1960: Prudskovová, Zabelinová, Šišovová, Petrenková, Gorochovová a Rastvorovová (URS)
- 1964: Marosiová, Juhászová, Ágostonová, Dömölkyová a Ságiová-Rejtőová (HUN)
- 1968: Zabelinová, Samusenková, Bělovová, Gorochovová a Čirkovová (URS)
- 1972: Bělovová, Gorochovová, Samusenková, Zabelinová a Čirkovová (URS)
- 1976: Bělovová, Kňazevová, Sidorovová, Giljazovová a Nikonovová (URS)
- 1980: Latrille-Gaudinová, Trinquetová, Begardová, Brouquierová a Muziová (FRA)
- 1984: Kircheis-Wesselová, Weberová, Hanischová, Bischoffová a Funkenhauserová (FRG)
- 1988: Bauová, Fichtelová, Funkenhauserová, Klugová a Weberová (FRG)
- 1992: Bianchediová, Bortolozziová, Trilliniová, Vaccaroniová a Zalaffiová (ITA)
- 1996: Bortolozziová, Trilliniová a Vezzaliová (ITA)
- 2000: Bianchediová, Trilliniová a Vezzaliová (ITA)
- 2008: Bojková, Šanajevová, Nikišinová a Lamonovová (RUS)
- 2012: Errigová, Franciscaová, Salvatoriová a Vezzaliová (ITA)
- 2020: Deriglazovová, Korobejnikovová, Marťjanovová a Zagidullina (ROC)
- 2024: Dubrovichová, Kieferová, Scruggsová a Weintraubová (USA)
|