PROFILPELAJAR.COM

Arcidiecéze Petra; Archidioecesis Petrensis in Palaestina
	titulární diecéze
Základní informace
Sídlo	Jordánsko
Zřízena	2. století
Biskup	vakantní
Další informace
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcidiecéze Petra je titulární diecéze římskokatolické církve na území Jordánska. V současné době je vakantní.

Historie

Petra je známé archeologické naleziště v dnešním Jordánsku, jednalo se zároveň o metropolitní sídlo v římské provincii Palaestina Salutaris (Palaestina III), které mělo následující sufragánní diecéze: Diecéze aradská, Diecéze areopoliská, Diecéze arindelská, Diecéze Augustopolis v Palestině, Diecéze Bacatha v Palestině, Diecéze Caracmoba, Diecéze Æla, Diecéze Elusa, Diecéze Pharan, Diecéze Phaeno, Diecéze Jotapa v Palestině, Diecéze Zoara. Z tohoto období známe jen několik jmen biskupů. Původně byla arcidiecéze podřízena antiochijskému patriarchátu, od poloviny 5. století pak celá provincie byla součástí jeruzalémského patriarchátu. K úpadku došlo po dobytí Araby v 7. století.

V období křížových výprav byla zřízena latinská arcidiecéze Petra Deserti, která měla jurisdikci nad oblastí Zajordánska a teoreticky i nad klášterem sv. Kateřiny na hoře Sinaj. Její sídlo bylo v Keraku a byla podřízena Latinskému patriarchátu jeruzalémskému. Po dobytí křižáckých států Saladinem arcidiecéze zanikla, dnes je titulárním sídlem latinské církve. Území dnešního Jordánska spadá v latinské církvi pod Latinský patriarchát jeruzalémský, v melchitské církvi pod sídelní biskupství Melchitská archieparchie Petra a Filadelfie.

Seznam arcibiskupů v Petře

Řečtí (byzantští) arcibiskupové

Sv. Astérios z Petry (před 343/344 – po 362)
- Germanus (zmíněn 359, ariánský biskup)
Jáson (zmíněn 446)
Jan (zmíněn 457)
Theodor (zmíněn 536)
Atenogenes (konec 6. – začátek 7. stol.)

Latinský arcibiskup v době křižáckých států

Je doložen pouze jediný nositel arcibiskupské hodnosti:

Guerric z Petry (1167/8–1189/90)

Titulární arcibiskupové latinští

Pietro Stirejus, O.E.S.A. (1419 –?)
Antonio Viedma y Chaves, O.P. (1623–1631, poté biskupem v Almeríi)
Vincenzo Agostino Claveria (1631–?)
Sv. François de Montmorency-Laval (1658–1674, poté jmenován arcibiskupem quebeckým)
Alberto Stawowski (1676 – ?)
Antonio Saverio Gentili (1727–1731, jmenován kardinálem)
Federico Marcello Lante Montefeltro Della Rovere (1732–1743, jmenován kardinálem)
Filippo Acciaiuoli (1743–1759, jmenován kardinálem)
Giuseppe Simonetti (1761–1766, jmenován kardinálem)
Francesco Saverio de Zelada (1766–1773, jmenován kardinálem)
Bernardino Muti (1773–?, zemřel)
Giuseppe Firrao jun. (1782–1801, jmenován kardinálem)
Antonio Gabriele Severoli (1801–1808, jmenován arcibiskupem viterbským)
Alessandro Giustiniani (1822–1832, jmenován kardinálem)
Julien–Marie Hillereau, S.M.M. (1833–1855, zemřel)
Pietro de Villanova Castellacci (1855–1879, jmenován titulárním patriarchou antiochijským)
Giuseppe Aggarbati, O.S.A. (1879–1880, zemřel)
Michael Augustine Corrigan (1880–1885, arcibiskupem v New Yorku)
Fulco Luigi Ruffo–Scilla (1887–1891, jmenován kardinálem)
Girolamo Maria Gotti, O.C.D. (1892–1895, jmenován kardinálem)
Carlo Duval (Pietro Gonzalez), O.P. (1895–1904, zemřel)
Bernardino Nozaleda y Villa, O.P. (1905–1927, zemřel)
Emilio Ferrais (1928–1928, arcibiskupem v Catanii)
Luigi Sincero (1929; byl již kardinálem, aby mohl přijmout biskupské svěcení, dostal titulární diecézi, na niž pak rezignoval)
Angelo Bartolomasi (1929–1959, zemřel)
Evelio Díaz y Cía (1959–1963, arcibiskupem v San Cristobal de la Habana)
Alfredo Silva Santiago (1963–1970, rezignoval)

Bibliografie

(latinsky) Konrad Eubel, Hierarchia Catholica Medii Aevi, vol. 1, p. 398; vol. 4, p. 276; vol. 5, p. 312; vol. 6, pp. 334–335
(latinsky) Michel Lequien, Oriens christianus in quatuor Patriarchatus digestus, Parigi 1740, Díl III, coll. 721-728.