Archivní kulturní památka

Staré knihy

Archivní kulturní památka (AKP) je archiválie zpravidla velkého historického, společensko-kulturního nebo dalšího významu.[1] Za archivní kulturní památku mohou být prohlášeny jednotlivé archiválie, archivní soubory a jejich ucelené části.[2] Archiválií se pak rozumí záznamy, které byly vybrány vzhledem k době vzniku, vnějším znakům a původu k archivní konzervaci a zapsání do evidence archiválií.[3]

Význam

Význam archiválií se různí. Archiválie, které se staly archivní kulturní památkou, mohou mít význam historický, technický, vědecký nebo kulturní. Pohlíží se také na původ archiválie, na jedinečnost a na mimořádně výjimečný přínos pro společnost.[2]

Žádost o zařazení

Žádost, která se stará o prohlášení archiválie za archivní kulturní památku, se podává na Ministerstvu vnitra České republiky. Vláda České republiky má pak i možnost prohlásit archivní kulturní památku za Národní kulturní památku (NKP).[4] NKP je v České republice více než 300 kusů a patří mezi ně například archeologické naleziště Dolní Věstonice nebo památník vyhlazení Lidic.[1]

Žádost by měla obsahovat:

  • kdy archiválie vznikla
  • evidenční údaj o archiválii
  • vysvětlení významu archiválie
  • stav archiválie
  • v jakém archivu se archiválie nachází
  • kdo vlastní archiválii a údaje o této osobě[3]

Seznam archivních kulturních památek

ikona
Je navrženo vyjmutí této části článku a její přesunutí na nový název Seznam archivních kulturních památek.
K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.
Komentář k návrhu: Vytvořit lepší strukturu a doplnit i dříve zařazenými.

Každý zápis na seznamu AKP by měl obsahovat:

  • pořadí AKP
  • název a charakteristiku AKP
  • kde je archiválie uložena
  • archivní soubor
  • kdy byla archiválie prohlášena za AKP
  • potřebné údaje o dalších rozšiřujících informacích o AKP
  • datum, kdy bylo rozšíření AKP provedeno[2]

Během roku 2024 bylo uznáno celkem dvanáct nových archivních kulturních památek. Rozhodl o tom ředitel odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra.

AKP prohlášené v roce 2024[5]
# Název AKP Popis Datum prohlášení
179. Rukopis Petra Albina s portrétní galerií saských Wettinů Tento rukopis se nachází v Archivu města Plzně a obsahuje portréty saských kurfiřtů, kterých je celkem 49. Kurfiřt Kristián I. vyvěsil plátna rozsáhlé sbírky v horních podlažích, které byly prvkem galerie předků v Dlouhé chodbě. Tato Dlouhé chodba spojovala zámek v Drážďanech s Novými stájemi. Portréty jsou podobizny, které vyobrazovaly předky Kristiána I. společně s jejich významnými činy, které namaloval dvorní malíř Heinrich Göding st. Autorem celé koncepce byl historiograf Petrus Albinus, který byl Kristiánův archivář. Na každé straně rukopisu nalevo se nachází určitý portrét (podobizna Gödingova obrazu). Pravá strana je pak zaplněna kaligrafickým textem. 5. ledna 2024
180. Pražská malířská bratrstva 1348–1782 (1790) Jedná se o archiválie, které byly uloženy v Archivu Národní galerie a má jednoznačný přínos pro dějiny umění. Nejstarší z nich, cechovní kniha pražských malířů, se datuje až do roku 1348. Fond má účetní a pamětní cechovní knihy, také obsáhlý spisový materiál. Kromě těchto knih je součástí i osobní korespondenci z životů známých architektů a malířů tehdejší doby. 5. ledna 2024
181. Soubor autobiografických rukopisů Klementa Václava knížete z Metternich-Winneburgu Obsahuje rukopisy, které vznikly v polovině 19. století. Klement Václav, který se stal rakouským kancléřem na začátku 19. století, tyto rukopisy koncipoval jako paměti. Jsou rozsáhlé a sepisoval je kvůli vysvětlení jeho politických postojů. Paměti se mu bohužel nepovedlo dokončit. I přes to Klement Václav sehrál velmi významnou diplomatickou roli v habsburské monarchii a díky tomu se tyto rukopisy staly archivní kulturní památkou. 4. ledna 2024
182. Složka dokumentů vztahujících se k úmrtí plk. Josefa Švece Jedná se o soubor informačních pramenů, které souvisejí s úmrtím plk. Josefa Švece. Švec, jenž byl členem Československých legií, zjistil, že vojáci odmítli splnit rozkaz pplk. Žáka, tak se okamžitě vydal přimět vojáky splnění rozkazu. Ovšem psychické zdraví ovlivnilo jeho jednání a ve vlaku spáchal sebevraždu. Díky tomuto činu byl plk. Josef Švec považován za vlastence, jenž byl hrdý voják se srdcem, které bilo pro vojáky. Chtěl zajistit všeobecnou morálku mezi muži a stal se významnou osobností, protože se částečně zasloužil o vznik samostatného státu. 10. ledna 2024
183. Hlášení o exekucích v Kounicově koleji v Brně (září–listopad 1941, květen–červenec 1942) Památka obsahuje svědectví o popravách, které byly prováděny v Kounicově koleji v Brně. Obsahují opatření po atentátu na Reinharda Heydricha a seznam odsouzených osob. Mluvíme tedy o historicky významném pramenu z období protektorátu Čechy a Morava. 10. ledna 2024
184. Doklady o holokaustu prováděném speciálními jednotkami SS na Ukrajině a v Bělorusku v roce 1941 Jedná se o významný informační pramen ve formě válečného deníku štábu velení Říšského vůdce SS. Tento doklad o činnosti štábu ze čtyřicátých let 20. století, pojednává o operacích proti Ukrajinským a Běloruským Židům a partyzánům. Součástí jsou i počty popravených, kteří přišli o život během vyčišťovacích akcí za druhé světové války. 10. ledna 2024
185. Hlášení generálmajora Ing. Stanislava Procházky, velitele Západního vojenského okruhu, o postupu invazních vojsk ve dnech 20.–21. 8. 1968 Jedná se o zprávu, tzv. šifrovku, která se skládá ze dvou listů A4. Jedna zachycuje začátek okupace v oblasti Vejprt. Druhá pak vysvětluje moment, kdy v Příbrami byla nutnost sdělovat vojenským správám morálně politický stav vojsk. 10. ledna 2024
186. Tzv. „Orlandova adresa“ z 12. prosince 1918. Poselství ministerského předsedy Itálie Vittoria Emanuela Orlanda českému národu. listopad 2024
187. Soubor dokumentů ke vzniku ústavní listiny Československé republiky (sněmovní tisky č. 26, 671, 2421 a 2472). listopad 2024
188. Usnesení Národního shromáždění k návrhu České národní rady, Slovenské národní rady a vlády na vydání ústavního zákona o československé federaci ze dne 27. října 1968. listopad 2024
189. Ústavní zákon ze dne 9. 1. 1991, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky (sněmovní tisky č. 330, 331 a 392). listopad 2024
190. Vládní návrh ústavního zákona o zániku České a Slovenské Federativní Republiky (sněmovní tisk č. 132). listopad 2024

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KRČÁL, Martin; KOVÁŘOVÁ, Pavla. Knihovnické fondy, procesy a služby. 1. vyd. Brno: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-88071-03-7. 
  2. ↑ a b c Kulturní památky [online]. mv.gov.cz [cit. 2024-12-04]. Kapitola Archivní kulturní památky. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Prohlášení archiválie za archivní kulturní památku [online]. gov.cz [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. 
  4. ↑ Kulturní památky [online]. mv.gov.cz [cit. 2024-12-04]. Kapitola Národní kulturní památky. Dostupné online. 
  5. ↑ Kulturní památky [online]. mv.gov.cz, rev. 2024 [cit. 2024-12-26]. Kapitola Nové archivní kulturní památky roku 2024. Dostupné online. 

Externí odkazy