Sovětští fotografové Arkadij Šajchet a Max Alpert otiskli na počátku 30. let v tomto magazínu svou nejznámější práci Rodina Filippových – 52 fotografií vyprávělo příběh dělníka a jeho rodiny. Reportáž se setkala s velkým ohlasem v Německu i dalších evropských zemích. Vedle významné společenské role sehrála důležitou roli jako první významné dílo, které dokázalo rovnocennost a velké potenciální možnosti vícezáběrových reportáží, sérií a fotofejetonů.[1]
↑ abPETÁK. diplomová práce [online]. Opava: Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Institut tvůrčí fotografie [cit. 2009-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-15.
Literatura (německy)
Gerd Lettkemann: Kindercomics und Klassenkampf - die Arbeiter Illustrierte Zeitung. In: Eckart Sackmann (vyd.): Deutsche Comicforschung 2006. Comicplus, Hildesheim 2005, ISBN3-89474-155-4, s. 68-72.
Heinz Willmann: Geschichte der Arbeiter-Illustrierten Zeitung. (AIZ). 1921-1938. Dietz Verlag Berlin, 1974
Erich Rinka: Fotografie im Klassenkampf. Ein Arbeiterfotograf erinnert sich. Leipzig: Fotokino 1981
Peter de Mendelssohn: Zeitungsstadt Berlin, Menschen und Mächte in der Geschichte der deutschen Presse Berlin, Ullstein, 1959, 2., überarb. u. erw. Aufl. Frankfurt am Main, Berlin, Wien: Ullstein: 1982.
Willi Münzenberg: Solidarität, Zehn Jahre Internationale-Arbeiter-Hilfe, Berlín 1931 (Neuer Deutscher Verlag).
Gabriele Ricke: Die Arbeiter Illustrierte Zeitung, Gegenmodell zur bürgerlichen Illustrierten, Hannover 1974
Till Schulz (vyd.): Willi Münzenberg-Propaganda als Waffe-Ausgewählte Schriften 1919-1940, März Verlag, Frankfurt nad Mohanem 1972
Eckhard Siepmann: Montage: John Heartfield. - Vom Club Dada zur Arbeiter-Illustrierten Zeitung; Dokumente - Analysen - Berichte, Berlín (Elefantenpress) 1977