Antonín Mytiska (4. května 1927[1] Horní Újezd – 3. srpna 1951 Jihlava) byl český rolník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.[2]
Životopis
Narodil se v roce 1927 v Horním Újezdu.[3] Pracoval jako rolník.[4] Jeho otec František byl sedlák. V roce 1943, tedy ve svých pouhých šestnácti letech, musel po smrti otce převzít zděděné hospodářství.[5]
Po únorovém puči začal působit v protikomunistickém odboji, do kterého jej naverboval Ladislav Malý. V červnu 1951 se setkával s Františkem Pařilem a Antonínem Plichtou[5] a téhož měsíce se s Malým zúčastnil přepadení v Cidlině, při kterém byl zraněn předseda místního národního výboru. Na konci června se ještě zúčastnil zabití prasete a zapálení statku vlastněného místními funkcionáři KSČ.[6]
Vražda v Babicích
Dne 2. července 1951 se měl účastnit vraždy tří komunistických funkcionářů v obci Babice. Měl být jedním ze dvou střelců (druhým měl být Malý), který vraždil.[7][8][9] Celý případ je dodnes zahalen tajemstvím a není jasné, kdo, za jakých okolností a z jakých důvodů tři příslušníky skutečně zavraždil.[10][11] Komunistický režim jej nicméně použil jako záminku pro potlačení odboje v oblasti.[12] V rámci případu Babice tak byl Mytiska v politickém procesu konaném v červenci 1951 spolu s dalšími šesti osobami (řada dalších osob pak byla ke stejnému trestu odsouzena v navazujících procesech)[13] za trestné činy velezrady, vyzvědačství a některé další odsouzen k trestu smrti.[14][15] Popraven byl v srpnu 1951.[16] Jeho jméno je uvedeno na pamětních deskách v Třebíči a Jihlavě.[17]
Rehabilitován byl v roce 1996.[18]
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Mityska. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Antonín Mityska (1927-1951) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Oběti případu. Obec Babice u Třebíče [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Poslední adresa | Jedno jméno, jeden život, jedna tabulka. Poslední adresa [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Kolem případu tří zastřelených ve škole v Babicích zůstaly nejasnosti, posloužil jako záminka k represím. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Nábojnice z přestřelky případu Babice jsou stále v zemi. Vysočina [online]. 2021-07-12 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Vraždy v Babicích | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2021-07-02 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Případ Babice – historický kontext — Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Od babických vražd uplynulo 70 let, dodnes nebyly spolehlivě vyšetřeny. iDNES.cz [online]. 2021-07-02 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Babice [online]. 2013-09-15 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DANĚK, Radovan. V neděli dopoledne uctí Jihlava politické vězně [online]. 2020-08-01 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ BBCCzech | Kolektivizace českého venkova. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Jihlavané si připomenou oběti justičních vražd: Aktuality: Jihlava. www.jihlava.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
- ↑ Českoslovenští komunisté: začali jako reformátoři a skončili jako poskokové Moskvy. Reflex.cz [online]. [cit. 2024-05-19]. Dostupné online.
Externí odkazy