Studoval na náklady zlatokorunského kláštera na gymnáziu v Českém Krumlově, od roku 1771 do 1781 v Pasově filosofii a práva. Od 20. dubna 1782 učitel ve Zlaté Koruně, po zrušení kláštera v roce 1785 zde působil dál jako světský učitel, pokoušel se zde zavádět reformní výuku po vzoru Ferdinanda Kindermanna.
Vydal
Zrcadlo pošetilosti (1792)
Zrcadlo příkladů k naučení a obveselení (1794)
Žert a pravda (1796)
Přeložil
Modlitby k Panně Marii Rajovské (spíše Kájovské) na čtyry zlate soboty, neb na čtyry zlaté sobotní noci. Z německé do české řeči převrácené od Antonína Borovýho. Zlatákoruna[sic] : [s.n.], 1813
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Borový, 1. Borový Antonín
Československý hudební slovník. 1. díl. Praha : 1963. Str. 121-122.
Česká hudba II, Praha 1896.
Nejedlý, Z.: Bedřich Smetana VI., Na českém venkově, Praha 1953, str. 399–400.
Němeček, J.: Lidové zpěvohry a písně z doby roboty. Sociální poesie, písně a dramata v době baroka. Antošova "Selská rebelie". Praha 1954, str. 34.
Němeček, J.: Nástin české hudby XVIII. století, Praha 1955, str. 344.