Anton Keschmann

Anton Keschmann
Dr. Anton Keschmann
Dr. Anton Keschmann
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
poslanec Bukovinského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecký národní svaz
(Německá agrár. strana)
Německá nacionální str.
Narození12. března 1870
Gura Humorului
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. února 1947 (ve věku 76 let)
Waiern
RakouskoRakousko Rakousko
Alma materČernovická univerzita
Profesesoudce, právník a politik
CommonsAnton Keschmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Keschmann (12. března 1870 Gura Humorului – 22. února 1947 Waiern[1][2]) byl rakouský správní úředník a agrární politik z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady.

Biografie

Vychodil národní školu, gymnázium a vystudoval práva na Černovické univerzitě. Roku 1893 nastoupil jako praktikant k zemské vládě v Černovicích. V roce 1900 se stal okresním komisařem, roku 1902 předsedou prezidiálního byra zemské vlády a roku 1906 okresním hejtmanem v Černovicích. V roce 1914 usedl do zemské zemědělské rady.[1][2]

Angažoval se v Německé agrární straně. Byl též poslancem Bukovinského zemského sněmu. Byl členem zemského výboru a předsedou sněmovního klubu německých poslanců. Předsedal též politickému spolku Deutsche Volksbund. Dále zasedal v předsednictvu Spolku křesťanských Němců a Svazu německých zemědělských družstev. V roce 1908 se stal referentem pro otázky německojazyčného školství v Bukovině a Haliči v rámci organizace Deutscher Schulverein.[2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Bukovina 4. Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz, v jehož rámci byl členem Německé agrární strany. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3] K roku 1911 se profesně uvádí jako zemský vládní rada a zemský poslanec.[4]

V roce 1918 byl v Bukovině předsedou Německé národní rady, která se vyslovila pro připojení tohoto regionu k Rumunsku.[2] V letech 1918–1919 zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), nyní za Německou nacionální stranu (DnP).[1] Po rozpadu monarchie přesídlil do Rakouska a byl pověřen vedením úřadu, který přebíral úředníky z odtržených oblastí Rakouska do služeb Rakouské republiky. Později se stal radou a pak i předsedou senátu rakouského správního soudního dvora.[2]


Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Anton Keschmann [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 3. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Keschmann, Anton (1870-1947), Verwaltungsbeamter, s. 310. (německy) 
  3. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=214&size=45

Externí odkazy