Antonín Váňa
Antonín Váňa (29. června 1868 Větrný Jeníkov[1] – 24. února 1898 Královské Vinohrady[2]) byl český básník a překladatel. Oceňované byly zejména jeho překlady z francouzštiny (François Coppée, Antoine François Prévost, Paul Verlaine), publikoval ale také několik vlastních básní a povídek v časopisech.
Život
Narodil se 29. června 1868 ve Větrném Jeníkově č. 63 jako syn hraběcího kočího.[1] Nejpozději v roce 1892 se přestěhoval do Prahy,[3] kde pracoval jako magistrátní písař.[4] 3. října 1893 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Barborou Šaršokovou, dcerou zámečníka z Radomyšle; zajímavostí je, že Váňa byl v matrice oddaných rovněž uveden jako záložník 102. pěšího pluku a že svědkem na svatbě byl akademický malíř Emanuel Boháč.[5] Roku 1895 se s manželkou a synem přestěhovali na tehdy samostatné Královské Vinohrady a ještě týž rok se jim narodila dcera.[6]
Byl skromný, plný ideálů, musel ale zápasit s existenčními potížemi.[4] Zemřel 24. února 1898 na Královských Vinohradech čp. 638 (dnes Jana Masaryka 638/34, Praha 2) na tuberkulózu.[2] Zanechal po sobě vdovu a dvě děti.[4]
Dílo
Váňa byl považován za příslušníka mladší básnické družiny 90. let 19. století.[7] S dalšími mladými básníky ho spojovala láska k francouzské poezii.[8] Byl vytrvalý a nadšený, s vášní pro všechno nové a krásné.[9] Proslavily ho zejména zdařilé překlady z francouzštiny.[10] Mistrně ovládal formu a dokonale vystihoval moderní francouzskou tvorbu.[8]
Knižně vyšly jeho překlady:[11]
V novinách a časopisech vyšla např. jeho původní díla:
- básně Loutky, Píseň a Improvisace nad vykopaným hrobem (Zlatá Praha 26.11.1897)[12]
- básně Astry, Srdce a Stará metamorfóza (Zlatá Praha 15.07.1898)[13]
- povídka Líbánky (Národní listy 18.01.1896)[14]
- povídka Konec bohémy (Národní listy 10.02.1896)[15]
- nekrolog Paula Verlaina (Národní listy 20.01.1896)[16]
a překlady básní:
Odkazy
Reference
- ↑ a b Moravský zemský archiv, Matrika narozených Větrný Jeníkov 7069, s. 34. Dostupné online.
- ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily, sign. VIN Z3, s. 250. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 675, obraz 557. Dostupné online
- ↑ a b c Úmrtí. Národní listy. 1898-02-27, roč. 38, čís. 58, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u Panny Marie Vítězné, sign. PMV O7, s. 31. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 675, obraz 556. Dostupné online.
- ↑ Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 1898-03-04, roč. 15, čís. 17, s. 199. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ a b Kronika Zlaté Prahy. Zlatá Praha. 1898-04-08, roč. 15, čís. 22, s. 263. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ Z naší doby. † Ant. Váňa. Rozhledy. 1898-03-15, roč. 7, čís. 12, s. 569. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ Zprávy literární. Úmrtí. Literární listy. 1898-03-15, roč. 19, čís. 11, s. 188. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR
- ↑ Z mladé poesie české. Zlatá Praha. 1897-11-26, roč. 15, čís. 3, s. 30–31. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ VÁŇA, Antonín. Astry. Zlatá Praha. 1898-07-15, roč. 15, čís. 36, s. 422. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ VÁŇA, Antonín. Líbánky. Národní listy. 1896-01-18, roč. 36, čís. 17, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ VÁŇA, Antonín. Konec bohémy. Národní listy. 1896-02-10, roč. 36, čís. 40, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ VÁŇA, Antonín. Paul Verlaine. Národní listy. 1896-02-10, roč. 36, čís. 19, s. 1. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ Z veršů Pavla Verlainea. Lumír. 1896-01-20, roč. 24, čís. 12, s. 133–134. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ MAETERLINCK, Maurice. Dvě básně. Lumír. 1896-09-20, roč. 24, čís. 36, s. 428. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ Z poesie francouzské. Zlatá Praha. 1897-09-03, roč. 14, čís. 43, s. 509. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
- ↑ a b c Z poesie francouzské. Zlatá Praha. 1897-09-03, roč. 14, čís. 43, s. 510. Dostupné online [cit. 2018-12-02].
Externí odkazy
|
|