Tento článek je o francouzské spisovatelce. O francouzské dvorní dámě Anne, komtese de Noailles pojednává článek
Anna d'Arpajon.
Anna de Noailles [d'noaj], plným jménem Anna Elisabeth de Noailles, princezna Brancovan, hraběnka Mathieu (15. listopadu 1876, Paříž – 30. dubna 1933, Paříž) byla francouzská spisovatelka rumunského původu.
Byla dcerou rumunského knížete a vnučkou tureckého paši. Vzala si francouzského šlechtice, Mathieu-Fernand-Frédérick-Pascala de Noailles.[1] Mezi její přátele a literární souputníky patřili Marcel Proust, Paul Valéry či Jean Cocteau. V Paříži organizovala populární literární salon.
Publikovala 24 knih, z toho tři romány. Její sbírky básní Le Coeur innombrable („Nespočetné srdce“, 1901), Les Éblouissements („Oslnění“, 1907) a L'Honneur de souffrir („Čest trpět“,1927) vyznávají smyslnou lásku přírodě. Ve své lyrice byla inspirována romantickými básníky 19. století, jako byl Alfred de Vigny či Alphonse de Lamartine. Její pozdější díla odrážejí strach z nevyhnutelného fyzického kolapsu.
Byla členkou belgické Královské akademie francouzského jazyka a literatury.[2] Byla první ženou, která získala červenou stužku rytíře Čestné legie.[1]
Bibliografie
- Le Cœur innombrable (1901)
- L'Ombre des jours (1902)
- La Nouvelle Espérance (1903)
- Le Visage émerveillé (1904)
- La Domination (1905)
- Les Éblouissements (1907)
- Les Vivants et les Morts (1913)
- Les Forces éternelles (1920)
- Les Innocentes, ou La Sagesse des femmes (1923)
- Poème de l'amour (1924)
- L'Honneur de souffrir (1927)
- Exactitudes, Paris (1930)
- Le Livre de ma vie (1932)
- Derniers Vers et Poèmes d'enfance (1934)
Odkazy
Externí odkazy
Reference
- ↑ a b Noailles, Anna de (1876–1933) - Women in World History: A Biographical Encyclopedia | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Anna de Noailles | French poet [online]. britannica.com [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.