Anna Alexandrovna Matvějevová
Narození	19. ledna 1972 (52 let) Jekatěrinburg
Povolání	spisovatelka, novinářka, redaktorka a povídkářka
Stát	Rusko Rusko
Alma mater	Uralská státní univerzita (do 1994)
Žánr	povídka
Témata	literární tvorba a žurnalistika
Významná díla	Ďatlovův průsmyk aneb Tajemství devíti
Manžel(ka)	Innokentij Viktorovič Šeremet (od 1998)
Děti	3
Rodiče	Аlexandr Konstantinovič Matvějev (1926-2010) a Tamara Vjačeslavovna Matvějevová
Příbuzní	Аndrej Alexandrovič Мatvějev (sourozenec) Konstantin Konstantinovič Matvějev (mineralog)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Alexandrovna Matvějevová (rusky Анна Александровна Матвеева; * 19. ledna 1972, Sverdlovsk, SSSR) je ruská novinářka a spisovatelka.

Narodila se v jazykovědně zaměřené rodině. Její otec Alexandr Konstantinovič Matvějev (rusky Александр Константинович Матвеев, 1926–2010)^[1], známý ruský filolog, se zabýval etymologií^[2][3] a její matka Tamara Vjačeslavovna Matvějevová (rusky Тамара Вячеславовна Матвеева, * 1944) se zase věnuje sémantice a stylistice ruského jazyka^[4]. Oba její rodiče jsou badatelsky a pedagogicky úzce spojeni s Uralskou státní univerzitou (УрГУ).^[5] Jejím dědou z otcovy^[6] strany byl pak ruský mineralog Konstantin Konstantinovič Matvějev (rusky Константин Константинович Матвеев, * 1875).^[7]

Anna Alexandrovna Matvějevová vystudovala fakultu žurnalistiky Uralské státní univerzity Maxima Gorkého (УрГУ) v rodném Jekatěrinburgu.^[8] Je autorkou řady prozaických děl, mezi které kupříkladu náleží Ďatlovův průsmyk aneb Tajemství devíti, či Měšťáctvo (pozn.: jedná se o dosud neoficiální názvy plánovaných českých překladů).^[9]

Její kniha, Ďatlovův průsmyk aneb Tajemství devíti, pojednává o skutečné historické události, tj. o tzv. zániku Ďatlovovy výpravy na Urale v roce 1959.^[10]

„Vím, že v Československu byla dříve povinná výuka ruského jazyka. Já jsem si jako děvče dopisovala s československou dívkou Zorkou. Byla jsem v Jekatěrinburgu členkou Klubu mezinárodního přátelství a to znamenalo nejen dopisování s přáteli za hranicemi (v mém případě z Československa a také z Bulharska), ale také jsme se učili české písně (Anna hned zanotovala dvě české písně – pozn. aut.), dozvídali se zajímavosti o tehdejším Československu, například o hudebních skladatelích, spisovatelích, trošku zeměpisu. Jekatěrinburg měl družební vztahy s Plzní, protože v obou městech byl obdobný těžký průmysl.“^[9] 

„Velmi si ceníme české literatury. Například já mám tři syny, kteří všichni velmi mnoho čtou. Můj 14letý syn je fandou Dobrého vojáka Švejka. Samozřejmě jej čte v ruštině, a z Prahy mu vezu nějaký suvenýr spojený se Švejkem. Čte Švejka každý den, tu tlustou knihu si nosí všude s sebou. A cituje různé repliky a Švejkovy průpovídky, směje se u toho, vypráví o tom ve škole. Takže například tento český román je stále živý, moderní, a rozumí mu i mladí lidé v zahraničí. Je to satira na Rakousko-Uhersko, ale také velký protiválečný román. Každý si ze Švejka bere to své.“^[9] 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Alexandrovna Matvějevová na Wikimedia Commons
• KLOBASOVÁ, Markéta. Brno očima spisovatelky Anny Matvejevové. Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine. In: Kam v Brně (brněnský magazín), 12/2016. 10 S. Archivováno 7. 11. 2017 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.