Anna Fričová

Anna Fričová
Rodné jménoAnna Kavalírová
Narození18. dubna 1825
Těchobuz
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. března 1893 (ve věku 67 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníbásnířka a spisovatelka
ChoťJosef Václav Frič
DětiJosef Jan Frič (syn)
Jan Ludvík Frič (syn)
Božena Fričová (dcera)
RodičeFrantišek Kavalír, Antonie Kavalírová
PříbuzníJosef Kavalier (sourozenec)
Božena Fridová
Josef Frič a Anna Fričová (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Fričová, rozená Anna Kavalírová (18. dubna 1825 Těchobuz[1] – 15. března 1893 Královské Vinohrady[2]), byla česká básnířka a spisovatelka, manželka Josefa Václava Friče. Jako literární pseudonym užívala jméno Anna Sázavská.

Život

Narodila se jako nejstarší dcera pozdějšího zakladatele sklářské huti v Sázavě Františka Kavalíra (1796-1853) a jeho ženy Antonie, rozené Adlerové. Navštěvovala hutní školu v Ostředku, kde měl otec v té době pronajatou sklářskou huť, později školu na Malé Straně v Praze. Roku 1846 se do Prahy odstěhovala trvale a starala se o výchovu svých mladších sourozenců. V roce 1849 byl její bratr František zatčen a Anna ho obětavě navštěvovala a starala se i o další vězně v hradčanské věznici v Praze i později v Komárnu. Tak se seznámila s Josefem Václavem Fričem, za něhož se roku 1857 provdala.

Svého muže doprovázela i do exilu, od roku 1860 s ním žila v Paříži a až roku 1867 se s dětmi vrátila do Prahy.[3] Pohřbena byla v rodinné hrobce na Vyšehradském hřbitově.

Rodinný život

Byla Fričovou druhou manželkou, poprvé se v roce 1856 oženil s Annou Ullmanovou (1829–1857). Po její smrti se koncem roku 1857 podruhé oženil. Měli celkem tři děti: syny Josefa (1861–1945) a Jana (1863–1892), a dceru Boženu (1865–1923),[4][5] všechny narozené v Paříži.

Literární činnost

Publikovala několik krátkých lyrických básní v Ladě Niole, v almanachu Máj aj., dvě sbírky jejích básní a několik povídek zůstalo v rukopise.

Ohlas v literatuře

Částečně je osud Anny i jejího muže Josefa Václava Friče načrtnut v knize vzpomínek její matky Antonie Paměti babičky Kavalírové. Antonie Kavalírová psala vzpomínky v letech 1859 – 1863 na přání svých dětí, pro něž byly původně určeny. Později rukopis k vydání připravil vnuk Josef Jan Frič, a to bez zásadních gramatických úprav. Paměti se dočkaly od roku 1929 (vydal Spolek českých bibliofilů) již devíti vydání v češtině (naposledy v Českém spisovateli v roce 1993 v tomtéž roce a témže nakladatelství anglicky The Memoirs of grandmother Kavalírová).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Zhoř
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  3. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Anna Fričová.
  4. ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel, Fritsch Josef

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Fričová, Anna. Sv. 9, str. 700.
  • Antonie Kavalírová, Paměti babičky Kavalírové.

Související články

Externí odkazy