Anija (německyAnnia) je vesnice v estonském kraji Harjumaa, samosprávně patřící do obce Anija. Vesnice, resp. panské sídlo nacházející se na jejím dnešním území, bylo po staletí významným lokálním centrem, v němž posléze též vznikla obecní samospráva. Obec proto nese jméno Anija, byť jejím správním střediskem je dnes město Kehra.
Poloha a přírodní podmínky
Katastr vesnice se nachází v severozápadní části území obce. Sousedí na severozápadě s vesnicí Aavere, na severovýchodě s vesnicí Partsaare, na jihovýchodě s vesnicí Kuusemäe a na jihozápadě s vesnicí Kihmla.
Katastrem vesnice z jihu k severu protéká Anijský potok (Anija oja) a rozděluje jej na dvě přibližně stejně velké části. Východní část je tvořena hlavně ornou půdou a pastvinami, uprostřed ní leží zámek obklopený zámeckým parkem a většina dalších obytných ploch. Západní část je tvořena hlavně lesy a močály. Na jihozápadě katastrálního území se rozkládá Anijská přírodní rezervace (Anija looduskaitseala).[2]
Dějiny
Historicky je vesnice Anija poprvé zmíněna roku 1241 jako Hanaegus. V roce 1355 zmiňují prameny panské sídlo jménem Hanneyecke.[3] To leželo východněji, na druhém břehu řeky, ale je možno je považovat za předchůdce pozdější tvrze, zmiňované roku 1482 a ležící již na místě dnešního anijského zámku. Ten vznikl přestavbou z dřívější tvrze koncem 17. století.[4]
Původní, ve 13. století zmiňovaná vesnice zanikla nejspíše postupným rozšiřováním panského sídla. Dnešní zástavba mimo zámecký komplex vznikla až ve 20. století u silnice na Kehru jižně od zámku.[4]
Do obecného povědomí vstoupila Anija rokem 1858, kdy anijští sedláci (tedy poddaní anijského panství) vznesli právní protest proti příliš vysokým robotním povinnostem. Tuto událost zpracoval spisovatel Eduard Vilde v románu Kui Anija mehed Tallinnas käisid („Když se anijští muži vydali do Tallinnu“).[3]
Současnost
Ve vesnici v současnosti žije něco přes stovku obyvatel. Nachází se zde veřejná knihovna[5] a sídlí zde dopravní firma MLH Reisid a stavební a strojírenská firma Katkera.[6] Do roku 2007 byl ve vesnici koloniál. Po jeho uzavření pro nerentabilitu zajíždí do vesnice dvakrát týdně pojízdná prodejna.[7][8]
V zámku má své sídlo občanské sdružení Anija Mõisa Haldus („Správa anijského zámku“), které usiluje o postupnou opravu zámeckých budov a o jejich kulturní a společenské využití. Od roku 2010 byla plánována velká rekonstrukce, která měla být hrazena ze Strukturálních fondů EU, ovšem roku 2012 byla kvůli jiným dotačním prioritám v obci odložena na neurčito.[9]
Pamětihodnosti
Anijský zámecký parkJedna z ubytoven zemědělských dělníků
Hlavní anijskou pamětihodností je zámecký komplex. Celkem dvanáct k němu patřících objektů je registrováno jako architektonické kulturní památky:
Hlavní zámecká budova
Dvouposchoďová kamenná hlavní budova anijského zámku vznikla pozdně barokní až raně klasicistní přestavbou staršího panského sídla v roce 1801 nebo 1802 při zachování některých starších částí (například komínů), pocházejících z 18. století.[10]
Zámecký park
Nejstarší část parku (v bezprostředním okolí hlavní zámecké budovy) byla založena pravděpodobně na počátku 19. století. Do dnešní rozlohy (9 ha) a podoby byl park vybudován v prvních letech 20. století. Nachází se v něm více než 80 druhů dřevin, z nich mnohé v Estonsku vzácné.[11]
Zeď zámeckého parku
Zeď, která dnes ohraničuje zámecký park, byla zčásti vybudována už v 18. století. Další části pocházejí z 19. století a z počátku 20. století, kdy byl zámecký park dobudován do dnešní podoby.[12]
Budova zámecké kuchyně
Ke hlavní budově z boku přiléhá samostatná přízemní budova zámecké kuchyně, s hlavní budovou stylově sladěná, pocházející původně z 18. století a prošlá úpravami ve století 19. a 20.[13]
Poměrně vzácný typ dvoupatrové zděné sýpky původně z 18. století. Budova prodělala drobné úpravy v 19. století a ve 20. století byla opatřena eternitovou střešní krytinou. V budově se zachovalo původní podsklepení a část dřevěného vybavení.[14]
Dům zámeckého správce
Přízemní budova z 19. století, opatřená obytnou půdou a sklepem. Stavba je dosti zchátralá, ale typicky zastupuje stavby svého druhu.[15]
Dům zámeckého zahradníka
Typická přízemní budova s obytnou mansardou, vybudovaná v 19. století, několikrát upravovaná ve 20. století, dnes využívaná jako obytný dům.[16]
Přízemní kamenná budova s masivními zdmi (kombinace vápence a bludných balvanů), vystavěná v 19. století původně jako prádelna a posléze adaptovaná na sušírnu. Dnes je využívána jako obytný dům.[17]
Dvě ubytovny pro zemědělské dělníky
Kamenné přízemní budovy s obytnou půdou, postavené v 19. století pro ubytování na zámeckých pozemcích pracujících zemědělských dělníků a jejich rodin.[18][19]
Zámecká stáj
Rozsáhlá stavba, obklopující ze tří stran přibližně čtvercový dvůr, vznikla v 19. století a ještě během 20. století byla upravována. Přes svůj dnešní havarijní stav je výbornou ukázkou trojkřídlé zámecké stáje.[20]
Zámecká mlékárna
Jednopatrová budova s obytnou půdou a třípatrovou věží, postavená na počátku 19. století v historizujícím slohu. V přízemí se nacházela zámecká mlékárna, horní podlaží byla od počátku obytná. Budova utrpěla výměnou oken a dalšími drobnými úpravami v sovětské době, část původního vybavení (schody, zábradlí, konzole, dveřní rámy) se však zachovala a stavba je celkově v uspokojivém stavu.[21]
Anijskou přírodní rezervací, která se nachází jihozápadně od vesnice, vede naučná stezka. Stezka začíná u sauny usedlosti Kasemäe (asi 700 m po silnici na Raasiku, pak po polní cestě doleva asi 400 m).[22]
Odkazy
Reference
↑Anija vald : Elanikud Kehras ja külades [online]. Anija Vallavalitsus [cit. 2012-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-06.
↑Anija vald : Raamatukogud [online]. Anija Vallavalitsus [cit. 2012-09-21]. Dostupné online.
↑Anija vald : Ettevõted [online]. Anija Vallavalitsus [cit. 2012-09-21]. Dostupné online.
↑KOPPELMAA, Külli. Anija valla koolibussid hakkavad sõitma avalikke liine. Sõnumitooja. 2007-04-25, čís. 17. Dostupné online [cit. 2012-09-22].[nedostupný zdroj]
↑KOPPELMAA, Külli. Kauplusauto jätkab Raasiku ja Anija valla külades tööd. Sõnumitooja. 2008-04-23, čís. 16. Dostupné online [cit. 2012-09-22].[nedostupný zdroj]
↑ Anija mõisa renoveerimisplaan pannakse praegu kalevi alla. Delfi [online]. 2012-02-02 [cit. 2012-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
