Anežka Hrůzová

Anežka Hrůzová
Narození16. dubna 1879
Věžnička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 1899 (ve věku 19 let)
Polná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtívykrvácení
Místo pohřbeníPolná
Povoláníkrejčová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anežka Hrůzová (16. dubna 1879 Malá Věžnice[1] – 29. března 1899 Polná[2]) byla česká švadlena, křesťanská panna a oběť vraždy, za kterou byl v nestandardním procesu[3][4] pravomocně odsouzen Žid Leopold Hilsner. Aféra spojená s pověrou o rituální vraždě[5] a vlnou antisemitismu se nazývá hilsneriáda.

Hrob Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné (2022)

Život

Anežka Hrůzová byla dívka římskokatolického vyznání z vesnice Malá Věžnice nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. Ve středu 29. března 1899 odešla jako každý den z práce, vracela se po pěšině do Věžničky okolo lesa Březina,[6] domů však již nedošla. Její tělo bylo nalezeno po třech dnech v sobotu 1. dubna v lese Březina. Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec jí rozřízl hrdlo ostrým nožem, tělo ukryl do mlází a zmizel.[6] Měla roztrhané oblečení, ale nebyly shledány známky znásilnění – neměla protrženou panenskou blánu. Příčinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení těla byly stopy krve. Řada stop ovšem byla zničena davem při objevení.

V den nálezu byla provedena pitva a ve čtvrtek 5. dubna 1899 byla Anežka Hrůzová pohřbena u kostela svaté Barbory v Polné.[2][7] Místo vraždy a hrob Anežky Hrůzové jsou oblíbeným místem připomínkových akcí antisemitů a neonacistů.[8]

Fotografie spojovaná s Anežkou Hrůzovou ve skutečnosti zobrazuje její sestřenici neznámého jména, což v roce 2019 potvrdili historici. Samotná Hrůzová zřejmě nebyla nikdy vyfotografována.[9][10]

Film

O tragickém osudu Anežky Hrůzové byl natočen dvoudílný televizní film Zločin v Polné (2016) režiséra Viktora Polesného, roli Anežky v něm hrála Simona Kopecká, Hilsnera hrál Karel Heřmánek mladší.

Galerie

  • Náhrobek Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné
    Náhrobek Anežky Hrůzové na hřbitově v Polné
  • Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti její sestřenice
    Údajný portrét Anežky Hrůzové, na kterém je ve skutečnosti její sestřenice
  • Zápis z knihy zemřelých zveřejněný v digitálním archivu matriky v Moravském zemském archivu v Brně.
    Zápis z knihy zemřelých zveřejněný v digitálním archivu matriky v Moravském zemském archivu v Brně.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika farnosti Ždírec u Polné 1849–1915, s. 46 (pův. 44)
  2. ↑ a b Actapublica - Matriky - Moravský zemský archiv Brno [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Adam Drda: Leopold Hilsner nebyl obětí justičního omylu, ale justiční zvůle.. HlídacíPes.org [online]. 2016-02-21 [cit. 2021-09-10]. Dostupné online. 
  4. ↑ MOC, Petr. Porotní soudnictví. 2014 [cit. 2024-03-07]. 89 s. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická. Vedoucí práce JUDr. et PhDr. Stanislav Balík. s. 46. Dostupné online.
  5. ↑ Masaryk T. G.: "Význam procesu polenského pro pověru rituelní", Praha 1900, německy Vídeň 1900
  6. ↑ a b MUDROVÁ, Ivana. Kam značky nevedou III. a další podivuhodné cesty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-891-4. Kapitola Hilsneriáda a jiné židovské příběhy, s. 147–155. 
  7. ↑ Hilsneriáda (chronologický přehled událostí)
  8. ↑ Neonacisté hajlovali nad hrobem zavražděné Anežky Hrůzové. iDNES.cz [online]. 2008-01-11 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Polenská vražda Anežky Hrůzové: falšovala se podobizna, byla na ní její sestřenice. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-07 [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20. 
  10. ↑ HORÁK, Jan; CHRIPÁK, Denis. 120 let od soudu za hrůznou vraždu. Co zbylo v Polné z kauzy, jež hýbala společností. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-10-24 [cit. 2021-3-20]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy