Původní latinská modlitba k andělu strážnému byla připisována svatému Anselmu z Canterbury († 1109), nyní je připisována Reginaldu z Canterbury, který byl Anselmovým současníkem.
České verze
V češtině má modlitba více variant, které zachovávají první dva verše; dále se od sebe liší, někdy jen nepatrně.[1][2] Některé starší verze obsahují pouze první dva verše (po slova „mou dušičku“).[3]
„
Andělíčku, můj strážníčku,
opatruj mi mou dušičku,
opatruj ji dnem i nocí
od škody a od zlé moci.
Duši, tělo opatruj,
andělíčku strážce můj.
Aniele Boży, stróżu mój,
ty zawsze przy mnie stój.
Rano, wieczór, we dnie, w nocy
bądź mi zawsze ku pomocy.
Strzeż duszy, ciała mego,
zaprowadź mnie do żywota wiecznego.
Santo Anjo do Senhor, meu zeloso guardador,
Se a ti me confiou a piedade divina,
sempre me rege, me guarda, me governa e me ilumina.
Zajímavost
Modlitba k andělíčku strážníčkovi je v české literatuře zmiňována již v polovině 19. století, např. Boženou Němcovou v pohádce O třech sestrách (1848).[5]Josef Kajetán Tyl ji dokonce umístil do povídky, která se odehrává v 15. století.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Angele Dei na francouzské Wikipedii.
↑BARTOŠ, František. Naše děti. Praha: J. Otto, 1898. Dostupné online. Kapitola Večerní, s. 25.
↑TESAŘ-BLANICKÝ, Václav. Praha: Nakladatelství České katolické charity, 1950. Dostupné online. S. 29.
↑ZEMAN, Antonín. Blahé chvíle. Praha: A. Storch syn, 1881. Dostupné online. S. 53.
↑FRUMAR, Adolf. Slabikář. Praha: Školní knihosklad, 1918. Dostupné online. Kapitola Andělíčku, můj strážníčku, s. 128.
↑NĚMCOVÁ, Božena. Národní Báchorky a Powěsti. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1846. Dostupné online. S. 49, 51, 52.
↑TYL, Josef Kajetán. Dekret kutnohorský. Praha: J. L. Kober, 1858. Dostupné online. S. 11.