Ana Brnabićová (srbskyАна Брнабић, Ana Brnabić; * 28. září1975Bělehrad, SFRJ) je srbská politička, od června 2017 předsedkyně vlády Srbska, jakožto první žena, první otevřeně hlásící se k homosexuální orientaci a první premiérka částečně chorvatského původu v tomto úřadu.[1] V květnu 2018 působila zároveň jako ministryně financí.
V letech 2016–2017 působila jako ministryně pro státní správu a samosprávu ve vládě Aleksandra Vučiće. Poté, co byl Vučić zvolen prezidentem a odstoupil z pozice předsedy vlády, ji 15. června 2017 pověřil sestavením nové vlády.[2]
Biografie
Rodinný původ
Její dědeček z otcovy strany, Anton Brnabić, chorvatský jugoslávský armádní důstojník, se narodil ve Staré Bašce na chorvatském ostrově Krk, v dnešním Chorvatsku. Bojoval spolu s jugoslávskými partyzány během druhé světové války a po válce získal hodnost podplukovníka. Babička z otcovy strany se narodila v Gorobilje nedaleko Požegy. Prarodiče z matčiny strany pocházejí z jihovýchodního Srbska, z Babušnice.[3]
Mládí a studia
Brnabićová se narodila 28. září 1975 v Bělehradě, kde také vyrůstala a navštěvovala prestižní Bělehradské páté gymnázium.
V roce 1994 odešla do Spojených států studovat na Northwood University ve státě Michigan. Studijní obor administrativu zde dokončila v roce 1998 a získala titul BBA (Bachelor of Business Administration). Poté získala titul MBA na University of Hull ve Velké Británii a následně více než deset let pracovala pro mezinárodní organizace, zahraniční investory, samosprávy i pro veřejný sektor v Srbsku.[4]
V srpnu 2016 byla jmenována ministryní veřejné správy a místní samosprávy ve vládě Aleksandara Vučiće. Kromě toho je předsedkyní Rady pro inovativní podnikání a informační technologie srbské vlády, Republikové rady pro národnostní menšiny a viceprezidentkou republikové rady pro reformu veřejné správy.
Poté, co se pandemie covidu-19 rozšířila v Srbsku, stanula Brnabićová v čele krizového výboru pro zdraví. 15. března vyhlásila výjimečný stav a její vláda vydala nařízení, která měla potlačit důsledky vypuknutí epidemie.[9][10] V květnu 2021 jménem Srbska vyprovázela dar 100 620 dávek vakcínPfizerBioNTech do České republiky.[11]
Názory a postoje
Brnabić sama sebe charakterizovala jako proevropskou a technokratickou premiérku.[12] Vysvětlila, že prioritami její vlády jsou modernizace, reforma vzdělávání a digitalizace.[13] Na druhou stranu je však kritizována kvůli tomu, že je hlavou konzervativní a nacionalistické vlády, ve které zasedají i otevřeně protizápadní a proruští ministři.[14][15][16]
Kosovo
V prosinci 2018 komentovala ohlášenou transformaci kosovských bezpečnostních sil na kosovskou armádu. Prohlásila: „Doufám, že nebudeme muset použít naši armádu, v tuto chvíli je to však jedna z možností, která je na stole, neboť člověk nemůže být svědkem nové etnické čistky Srbů a nových bouří – přestože po nich volá Edi Rama.“[17]
Dne 20. ledna2020 se vlády Srbska a Kosova dohodly na obnovení letů mezi svými hlavními městy poprvé po více než dvou desetiletích. Dohoda přišla po měsících snahy diplomata Richarda Grenella, amerického velvyslance v Německu, kterého americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštním vyslancem pro srbsko-kosovské vztahy.[18][19]
Poté, co byla jmenována premiérkou, prohlásila, že si nepřeje být označována jako premiérka homosexuálů a že neplánuje „v této fázi prosadit právní reformy LGBT“, neboť plánuje upřednostnit jiné politické reformy.
V září 2017 se Brnabićová zúčastnila pochodu Belgrade Pride a stala se tak první srbskou premiérkou, která se takové akce zúčastnila.[22] Na akci prohlásila:
„
Vláda je zde pro všechny občany a bude chránit respektování práv všech občanů.
“
Brnabićová též prosazuje dědická práva stejného pohlaví.[23] Někteří novináři ji však kritizují za nedostatečné hájení rovnosti LGBT osob v Srbsku.[24][25]
Ocenění
Brnabićová získala mnoho cen za rozvojové projekty, na kterých pracovala. Jejím nejvyšším oceněním je Řád Republiky srbské.[26]
Reference
↑SURK, Barbara. Serbia Gets Its First Female, and First Openly Gay, Premier [online]. The New York Times, 28-06-2017 [cit. 2017-06-30]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NEDELJNIK. "MOJ DEDA JE HRVAT, JA SAM SRPKINJA" Ovo je porodični "rodoslov" Ane Brnabić. Blic.rs [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
↑ "I hope Serbia won't have to use army - but it's an option". B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑EDDY, Melissa. Serbia-Kosovo Flights to Resume Under U.S.-Brokered Deal. The New York Times. 2020-01-20. Dostupné online [cit. 2021-10-19]. ISSN0362-4331. (anglicky)
↑DAVIS, Seana. Kosovo-Serbia flights to restart after two decades. euronews [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ European Parliament notes reform progress in Serbia. N1 [online]. 2018-11-29 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
↑ Serbia's first openly-gay Prime Minister joins hundreds of marchers at LGBT pride event. The Independent [online]. 2017-09-17 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Brnabićeva o pravima LGBT populacije: Nerazumljivo mi je. B92.net [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (sr-Latn-RS)
↑VASIĆAUTORKA, Marta. Šta je Ana Brnabić uradila za LGBT+ prava u Srbiji? [online]. 2019-02-05 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Away from the media’s gaze, Ana Brnabić is failing to advocate for LGBT equality in Serbia ǀ View. euronews [online]. 2019-09-23 [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (anglicky)
↑Ani Brnabić u Banjaluci uručuju najviši orden RS - Politika - Dnevni list Danas [online]. [cit. 2021-10-19]. Dostupné online. (srbsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ana Brnabićová na Wikimedia Commons