Alois Mrštík
Alois Mrštík (1910)
Narození	14. října 1861 Jimramov, Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	24. února 1925 (ve věku 63 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Povolání	spisovatel, pedagog, dramatik, kronikář, dramaturg, prozaik a redaktor
Témata	literatura
Příbuzní	Vilém Mrštík, Norbert Mrštík[1] a František Mrštík[1] (sourozenci) Augusta Šebestová
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Mrštík (14. října 1861 Jimramov^[2] – 24. února 1925 Brno^[3]) byl moravský učitel, spisovatel a dramatik.

Narodil se 14. října 1861 v Jimramově na Českomoravské vrchovině v rodině obuvníka Aloise Mrštíka (1834–1918) a švadleny Františky, roz. Elisové. Byl nejstarší ze čtyř sourozenců: O dva roky mladší Vilém (1863–1912) se stal významným prozaikem, autorem impresionisticky laděných románů, cestopisných črt a realistických povídek, mladšími bratry byli František^[4] (1865–1909), magistr farmacie, a Norbert^[5] (1867–1905) lékař, překladatel z ruštiny, polštiny a fejetonista.

Roku 1869 přesídlili Mrštíkové do Ostrovačic u Brna a roku 1874 se znovu stěhovali – za studiem bratří do Brna. Alois tam dostudoval reálku a poté učitelský ústav. Po absolvování studia v roce 1881 dostal místo podučitele ve Starém Lískovci u Brna. Rok poté už působil jako řádný učitel postupně v Rakvicích, Hrušovanech u Brna a v Těšanech. Roku 1889 byl jmenován správcem školy v Divákách u Hustopeče, kde se natrvalo usadil. Alois Mrštík měl dva syny: nemanželského Františka (nar. 1882, matka Magdaléna Smržová ze Starého Lískovce) a se svou ženou Marií, roz. Bezděkovou z Kobylí (oženil se s ní r. 1901 v Divákách), syna Karla (nar. 1905). Vedle své sedmadvacetileté literární činnosti redigoval s bratrem Vilémem v letech 1907 až 1910 Moravsko-slezskou revui. Roku 1920 odešel Alois Mrštík na odpočinek. Ve své obci Diváky se stal vyhlášeným včelařem. Zemřel v únoru 1925 po tyfové nákaze v Zemské nemocnici v Brně.

Alois Mrštík vstoupil do literatury prózami uveřejňovanými ve Vesně a Národních novinách. Přispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Světozoru, Národních listů, Máje aj. Jeho literární prvotinou byla sbírka črt a povídek Dobré duše. K jednomu z vrcholů jeho tvorby patří drama Maryša, vzniklé ve spolupráci s bratrem Vilémem. Námět si Alois přivezl z Těšan a původně jej zamýšlel zpracovat jako román, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. V bratrské spolupráci vznikla i kniha Bavlnkovy ženy a jiné povídky. Z dlouhodobého pobytu v Divákách na pomezí Slovácka a Hané čerpá Alois ve svém největším, devítisvazkovém díle Rok na vsi, kronika moravské dědiny. Desetiletá práce byla završena opět bratrskou spoluprací, když se na konečném znění Roku na vsi zčásti podílel i Vilém. Následujícími Aloisovými literárními díly byly Povídky a obrázky, Hore Váhom (obrazy z Tater) a Nit stříbrná (sbírka povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu). Zásluhy Aloise Mrštíka o českou literaturu byly oceněny členstvím v České akademii věd a umění, jejímž řádným členem byl zvolen 17. června 1924.^[6]

Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. H5/hr. 386, jeho urna však byla odcizena.

• Dobré duše – povídky (1. vyd. 1893)
• Bavlnkovy ženy a jiné povídky – spolu s Vilémem Mrštíkem (1. vyd. 1897)^[7]
• Rok na vsi – románová kronika (1. knižní vyd. 1903–1904, původně vydáván v Čechových Květech (1899–1902)^[8]
• Povídky a obrázky (1. vyd. 1911)
• Hore Váhom – obrazy z Tater (1. vyd. 1919)^[9]
• Nit stříbrná – sbírka 49 povídek, vzpomínek, črt a obrázků z cest po jihu (1. vyd. 1926)
• Moravské obrázky – k vydání připravil Miloslav Hýsek (1949)^[10]

Vrcholem Aloisovy slovesné tvorby je kronika moravské dědiny Rok na vsi. Je to široce založený obraz života na vesnici na rozhraní Hané a Slovácka. Alois Mrštík v tomto díle přinesl nové, realistické prvky do zobrazování venkova. Vykreslil svérázný život na moravské dědině v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se všemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíše než celkovou koncepcí působí kniha přesvědčivými detaily, plastickou kresbou postav a spádným, dobře odposlouchaným dialogem. U druhého vydání Roku na vsi (1921) připsal Alois jako spoluautora bratra Viléma (právě on, jehož silou bylo zejména impresionistické líčení přírody, je patrně spoluautorem lyrických popisů v románě).

• Maryša: drama v pěti jednáních s proměnou: děj na moravské dědině – spolu s bratrem Vilémem. Praha: Jan Otto, 1894

Tato hra patří k vrcholům českého realistického dramatu konce 19. století. Rozhodujícím způsobem zasáhla do příštího vývoje české dramatické tvorby. Stavba hry je prostá, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti její vůli za bohatého vdovce. Její neštěstí ústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu – zřejmě měl značný podíl i na konečné podobě dramatu. V roce prvního knižního vydání (1894) byla Maryša uvedena v Národním divadle. Dodnes je součástí klasického repertoáru českých divadel. Byla uváděna i v cizině.^[11]

• Úvaha o našem obecném školství – Olomouc: vlastním nákladem, 1886
• Povídky hraběte Lva Nikolajeviče Tolstoje – přeložil; ilustroval Karel Ladislav Thuma. Velké Meziříčí: J. F. Šašek, 1889
• Hospodářské vztahy k umění: přednáška ve spolku Vesně v Brně dne 3. března r. 1909 – spolu s bratrem Vilémem. Brno: Vesna, 1909
• X. výstava Sdružení výtvarných umělců moravských: Dům umělců v Hodoníně: od 4. května do 31. července 1913 – úprava katalogu Stanislav Lolek; napsal úvodní text. Hodonín: Sdružení výtvarných umělců moravských, 1913
• Vzkříšení národa – in Mládí: obrázkové noviny pro mládež, dorost sokolský a studentstvo, 1919, č. 4, s. 25–26

• VESELÝ, Adolf. Alois Mrštík, člověk a dílo. Vyškov: František Obzina, 1925. 42 s.
• Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 180–181. 
• Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století. Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 585. 
• HRABÁK, Josef; JEŘÁBEK, Dušan; TICHÁ, Zdeňka. Průvodce po dějinách české literatury. 3. vyd. Praha: Panorama, 1984. 521 s. S. 373–374.
• JUSTL, Vladimír. Bratři Mrštíkové. Praha: Divadelní ústav, 1963. 85 s.
• MRŠTÍKOVÁ, Božena. Vzpomínky. 6 svazků. Olomouc-Hejčín: B. Mrštíková, 1933–1938.
• OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 344–347. 
• ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 206. 
• ŠŤASTNÝ Radko. Čeští spisovatelé deseti století: Slovník českých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20. století. Praha: SPN, 1974. 296 s. S. 149.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: II. díl: K–P. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 411. 

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1815–1918
• Divadlo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois Mrštík na Wikimedia Commons
• Autor Alois Mrštík ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alois Mrštík
• Digitalizovaná díla Aloise Mrštíka v České digitální knihovně
• Alois Mrštík v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Alois Mrštík v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Alois Mrštík v databázi Archivu Národního divadla
• Alois Mrštík v archivu Národního divadla Brno
• Alois Mrštík ve Filmové databázi
• Alois Mrštík na Kinoboxu
• Alois Mrštík v Encyklopedii dějin města Brna
• Alois Mrštík na stránkách městyse Jimramov