PROFILPELAJAR.COM

Alois II., kníže z Lichtenštejna
	kníže z Lichtenštejna
	Portrét knížete Aloise II. od Friedricha Schilchera z roku 1858
Doba vlády	od roku 1836–1858; (22 let panování)
Narození	26. května 1796; Vídeň Habsburská monarchie
Úmrtí	12. listopadu 1858 (ve věku 62 let); zámek Lednice Rakouské císařství
Pohřben	Kostel Narození Panny Marie ve Vranově u Brna
Předchůdce	Jan I. z Lichtenštejna
Nástupce	Jan II. z Lichtenštejna
Manželka	Františka Kinská, hraběnka z Vchynic a Tetova ; (1813–1881)
Potomci	Žofie Marie z Lichtenštejna, Jan II. z Lichtenštejna, Tereza Marie z Lichtenštejna, František I. z Lichtenštejna, Henrieta Marie z Lichtenštejna, Aloisie Marie z Lichtenštejna, Ida Marie z Lichtenštejna, Marie Františka z Lichtenštejna, Karolína Marie z Lichtenštejna, Františka Xaverie z Lichtenštejna a Anna Marie z Lichtenštejna
Dynastie	Lichtenštejnové
Otec	Jan I. z Lichtenštejna
Matka	Josefína z Fürstenbergu-Weitry
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois II. Josef (26. května 1796, Vídeň – 12. listopadu 1858, zámek Lednice^[1]) byl lichtenštejnským knížetem od roku 1836 až do své smrti. Byl prvorozeným synem knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna a jeho ženy Josefy Sofie z Fürstenbergu.

Původ a mládí

Alois II. Josef se narodil ve Vídni jako druhé dítě a první syn knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna (1760–1836), vrchního velitele rakouské císařské armády a jeho ženy hraběnky Josefy Sofie z Fürstenbergu-Weitry (1776–1848). V mládí získal vynikající vzdělání, mezi jeho vychovateli a učiteli byli přední pedagogové a odborníci své doby.

V roce 1818, ve svých dvaadvaceti letech, podnikl cestu do Itálie, kde navštěvoval věhlasná muzea, galerie a kostely. V roce 1820 pak navštívil Anglii a Skotsko.

V roce 1837 byl kníže Alois II. vyslán do Anglie na diplomatickou misi při příležitosti korunovace královny Viktorie.^[zdroj?]

Veřejná činnost

Byl velkým hospodářským reformátorem. Zasloužil se o vybudování první zemědělské školy v habsburské monarchii. V letech 1849–1858 předsedal Vídeňské zemědělské společnosti.

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků coby reprezentant 16 rodových panství na Moravě.^[2]

Kníže Alois II. nechal v letech 1836–1847 přestavět barokní vídeňský palác, v letech 1845–1858 novogoticky zámek v Lednici a nechal přistavět skleník. V roce 1857 nechal postavit školu a kostel svaté Barbory v Adamově.

Vyznamenání

Dne 17. září 1836 obdržel kníže Alois II. Josef Řád zlatého rouna a 22. dubna 1854 Velkokříž sv. Štěpána.

Rodina

Dne 8. srpna 1831 se ve Vídni kníže Alois II. oženil s o 17 let mladší hraběnkou Františkou Kinskou z Vchynic a Tetova (8. srpna 1813 Vídeň – 5. února 1881 Vídeň), dcerou Františka Kinského z Vchynic a Tetova a jeho manželky Terezie Bruntálské z Vrbna. Měli spolu devět dcer a dva syny:

1. Marie Františka (20. září 1834 – 1. prosince 1909), ⚭ 1860 Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu (27. června 1825 – 12. prosince 1896), nejvyšší komorník císařského dvora, předseda rakouské Panské sněmovny
2. Karolína Marie (27. února 1836 – 28. března 1885), ⚭ 1855 Alexander z Schönburg-Hartensteinu (5. března 1826 – 1. října 1896)
3. Sofie (11. července 1837 – 25. září 1899), ⚭ 1859 Karel Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (21. května 1834 – 8. listopadu 1921)
4. Aloisie (13. srpna 1838 – 17. dubna 1920), ⚭ Jindřich, hrabě z Fünfkirchenu (25. ledna 1830 – 2. ledna 1885)
5. Ida Marie (17. září 1839 – 4. srpna 1921), ⚭ 1857 Adolf Josef ze Schwarzenbergu (18. března 1832 – 5. října 1914), kníže ze Schwarzenbergu, 13. vévoda krumlovský
6. Jan II. (5. října 1840 – 11. února 1929), lichtenštejnský kníže, svobodný a bezdětný
7. Františka (30. prosince 1841 – 13. května 1858)
8. Henrieta Marie (6. června 1843 – 24. prosince 1931), ⚭ 1865 Alfréd z Lichtenštejna (11. července 1842 – 8. října 1907)
9. Anna (26. února 1846 – 22. dubna 1924), ⚭ 1864 Jiří Kristián Lobkowicz (14. května 1835 – 21. prosince 1908), kníže z Lobkowicz, nejvyšší maršálek Českého království
10. Tereza (28. července 1850 – 13. března 1938), ⚭ 1882 Arnulf Bavorský (6. července 1852 – 12. listopadu 1907)
11. František I. (28. srpna 1853 – 25. července 1938), kníže lichtenštejnský, ⚭ 1929 Elsa von Gutmann (6. ledna 1875 – 28. září 1947)

Pohřeb

Kníže Alois II. i jeho manželka Františka byli pochováni v nové lichtenštejnské rodinné hrobce ve Vranově, severně od Brna, kterou dal vystavět jeho předchůdce, kníže Jan I. Josef.

Reference

↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253.

Literatura

JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois II. z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
Seznam prací o Aloisovi II. z Lichtenštejna v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce:
Jan I.