Alexandr Ivanovič Oparin

Alexandr Ivanovič Oparin
Narození2. března 1894
Uglič
Úmrtí21. dubna 1980 (ve věku 86 let)
Moskva, Rusko
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materLomonosovova univerzita
Povoláníbiolog, biochemik a chemik
ZaměstnavateléLomonosovova univerzita (1942–1960)
Biochemický institut A. N. Bacha Ruské akademie věd
Oceněníčestný doktor Poitierské univerzity (1959)
čestný doktor Poitierské univerzity (1963)
Hrdina socialistické práce (1969)
cena Kalingy (1976)
Lomonosovova zlatá medaile (1979)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Ivanovič Oparin (rusky Алекса́ндр Ива́нович Опа́рин; 18. únorajul./ 2. března 1894greg. – 21. dubna 1980) byl ruský a sovětský biolog a biochemik, autor jedné z hypotéz vzniku života na Zemi procesem abiogeneze (chemické evoluce), tzv. hypotézy koacervátů.

Hypotéza koacervátů

Definoval (1922) a publikoval (1924) tzv. hypotézu koacervátů – hypotézu postupného vzniku života na Zemi z anorganických látek (abiogeneze), a to nejprve chemickými reakcemi, biochemickým procesem a nakonec biologickou cestou (evoluce, fylogeneze, ontogeneze, dědičnost, výběr). První fáze této hypotézy – přeměna anorganických látek na jednoduché organické – byla ověřena v roce 1952 v experimentu Stanleya Millera a Harolda Ureya.[1] Výsledky experimentu byly zveřejněné v roce 1953 v University of Chicago.[2][3][4]

V současné době byla hypotéza koacervátů jako celek opuštěna,[5] protože neumí vysvětlit vznik genetického kódu, DNA apod.

Sovětská ocenění

Oparin byl nositelem titulů hrdina socialistické práce (1969), laureát Leninovy ceny (1974), držitel Lomonosovy zlaté medaile (1979) za výjimečné úspěchy v biochemii. Byl také oceněn pěti Leninovými řády.

Dílo

Výběr z Oparinových děl.

  • Произхождение жизни. М. Московский рабочий, 1924
  • Возникновение жизни на Земле. М. Изд-во АН СССР, 1957
  • Жизнь, ее природа, происхождение и развитие. Ин-т биохимии. М.: АН СССР, 1968
  • Возникновение жизни на Земле. 3.е издание, полностю переработанное, М. Изд-во АН СССР, 1957
  • Материя – жизнь - интеллект. М. Наука 1977
  • Проблема происхождения жизни в свете достижений современного естествознания, в книге: Философские проблемы современного естествознания. М. 1959
  • Возникновение жизни на Земле. In: Труды Международного симпозиума. 10 – 24 августа 1957 г. М. Изд-во АН СССР, 1959
  • Произхождение предбиолонических систем. Перевод с англ. / Пол ред. А.И. Опарина. М. Мир, 1966
  • Пути начального формирования обмена веществ и искусственное моделирование этого формирования в коацерватных каплях. In:: В книге: Происхождение предбиологичеких систем. М., 1966

Odkazy

Reference

  1. ↑ Stanley Miller's 70th Birthday. Origins of Life and Evolution of the Biosphere. Netherlands: Kluwer Academic Publishers, 2000, roč. 30, s. 107–12. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-02-2009.  Archivováno 27. 2. 2009 na Wayback Machine.
  2. ↑ MILLER, Stanley L. Production of Amino Acids Under Possible Primitive Earth Conditions. Science. May 1953, roč. 117, s. 528. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-02-2008. DOI 10.1126/science.117.3046.528. PMID 13056598.  Archivováno 28. 2. 2008 na Wayback Machine.
  3. ↑ MILLER, Stanley L., Harold C. Urey. Organic Compound Synthesis on the Primitive Earth. Science. July 1959, roč. 130, s. 245. Dostupné online. DOI 10.1126/science.130.3370.245. PMID 13668555.  Miller states that he made "A more complete analysis of the products" in the 1953 experiment, listing additional results.
  4. ↑ A. Lazcano, J. L. Bada. The 1953 Stanley L. Miller Experiment: Fifty Years of Prebiotic Organic Chemistry. Origins of Life and Evolution of Biospheres. June 2004, roč. 33, s. 235–242. Dostupné online. DOI 10.1023/A:1024807125069. PMID 14515862. 
  5. ↑ REISCHIG, Josef. Chat s osobností [online]. Česká televize, 2008-06-18 [cit. 2009-01-28]. Kapitola Doc. RNDr. Josef Reischig, CSc., biolog. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-01. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.