Název města pochází z mužského jména Alexandr (srbskyAleksandar). Přesněji označuje potomky Alexandra, který zde žil. Název je poprvé doložen v roce 1719.
Historie
První připomínka o existenci sídla v místě současného Aleksinace pochází z tureckých záznamů z roku 1516.
V průmyslovém městě byl první závod (pivovar) otevřen roku 1865. Později následoval parní mlýn a povrchový uhelný důl. Ještě v témže roce zde bylo otevřeno první gymnázium. Rychlý rozvoj nicméně zbrzdila srbsko-turecká válka v roce 1876, během níž byl venkov částečně vypálen, města poškozena a v bojích padla řada místních obyvatel.
17. listopadu1989 došlo v uhelném dole nedaleko města k výbuchu metanu; neštěstí si vyžádalo 90 životů, převážně mezi místními obyvateli, kteří v dole pracovali. Po této události došlo v oblasti Aleksince k útlumu těžby černého uhlí.[zdroj?]
V roce 1999 bylo město napadeno během Operace Spojenecká síla letouny NATO celkem šestkrát. Zničen byl místní potravinářský průmyslový podnik.[1]
Kultura
Ve středu města se nachází kulturní dům, který zahrnuje divadlo a další kulturní instituce. Nedaleko od něj se nachází kostel svatého Mikuláše (srbskyCrkva svetog Nikole).
V Aleksinaci se nachází také regionální muzeum (srbskyZavičajni muzej). Hlavní ulice ve městě nese název Kneza Miloša a v centru města má podobu pěší zóny.
Doprava
V blízkosti Aleksince prochází i dálnice spojující Bělehrad a Niš. Regionální silnice vedou do měst Sokobanja a Prokuplje.
Město vlastní železniční stanici nemá (nejbližší se nachází v obci Žitkovac, několik kilometrů jihozápadně.
Odkazy
Reference
↑ Aleksinac ne zaboravlja NATO zločin iz 1999.. Politika [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleksinac na Wikimedia Commons