Albrecht z Zelkingu
Rodový erb
Choť	Minzia z Volkenstorfu (1333–1349) Anežka z Rohru
Děti	Anna z Zelkingu[1]
Rodiče	Jindřich z Zelkingu
Rod	Zelkingové
Příbuzní	Jiří IV. z Lichtenštejna[1] a Kryštof z Lichtenštejna (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht z Zelkingu (německy Albrecht von Zelking, † před 15. červnem 1349) byl rakouský šlechtic ze starého rodu Zelkingů činného v dnešním Dolním a Horním Rakousku.

Narodil se jako syn Jindřicha z Zelkingu a jeho manželky Moraine Rusdorfové a vnuk Oty I. z Zelkingu a jeho ženy Leutgard z Kapellenu, dcery Oldřicha III. z Kappelu a Gertrudy z Walsee. Byl pravnukem Ludvíka Schirbacha z Zelkingu († 1262) a prapravnukem Jindřicha Schirbacha z Zelkingu († 1239), syna Othmara Schirbacha z Zelkingu († 1213).

Páni z Zelkingu jsou uváděni jako družiníci věrní panovnickým rodům Babenberků a Habsburků a často zastávali vysoké úřady. Jsou známí především díky svými úspěchům v oblasti kultury.

Páni z Zelkingu se rozdělili do několika linií a vymřeli v roce 1634 v mužské linii s Ludvíkem Vilémem z Zelkingu. Po dlouhých dědických sporech připadl jejich majetek rodům Polheimů a Zinzendorfů. Existují doklady o činnosti potomků dcer pánů z Zelkingu u evropských královských dvorů.

Albrecht z Zelkingu byl dvakrát ženat. V prvním manželství s Anežkou z Rohru.

Ve druhém manželství se 15. dubna 1333 oženil s Minzií z Volkenstorfu († po 15. červnu 1349), dcerou Albrechta z Volkenstorfu. Manželé měli jednu dceru:

• Anna z Zelkingu († po 14. říjnu 1441 nebo 18. listopadu 1448), provdaná 1) od roku 1414 za hofmistra Jindřicha V. z Lichtenštejna († před rokem 1418), syna Hartnýda III. staršího z Lichtenštejna († 1386) a Anny ze Šternberka († 1376) 2) po roce 1418 za Rudolfa III. z Lichtenštejna-Murau († 28. června 1425/5. února 1426), syna Jana I. z Lichtenštejna-Murau († 1395) a Anny Ptujské († po roce 1377). Z prvního manželství měla dva syny:
  • Kryštof II. z Lichtenštejna († po 22. června 1445), císařský rada, ženatý s Annou z Puechheimu
  • Jiří IV. z Lichtenštejna († 1444), ženatý od 14. března 1423 s Hedvikou z Pottendorfu († 1449/1457)

• Edith Frimmel: Das Adelsgeschlecht der Herren von Zelking vom Anfang bis Weinberg. Bibliothek der Provinz, Weitra 2011, ISBN 978-3-900000-73-8, 139 Seiten (mit einem Zusatzblatt „Stammtafel der Herren von Zelking (nach Starkenfels, ergänzt)“ im Papierformat A2).
• Anton Harrer: Die Herren und Frauen von Zelking. Eine Spurensuche. Melk 2016, 608 Seiten.
• Friedrich Kern: Regesten, Grabschriften und Notizen zur Genealogie und Geschichte der Herren von Zelking. In: Zeitschrift des Heraldisch-genealogischen Vereines Adler in Wien. Band 3, Wien 1873, S. 78 – 79, 116 – 119, 145 – 147, 159 – 160, 181 – 183, 194 – 195, 200 – 204; ebenso in: Jahrbuch der heraldischen Gesellschaft Adler in Wien. Band 2, Wien 1875, S. 187 – 215.
• Karl Lind: Denkmale der Familie Zelking. In: Mittheilungen der k.k. Central-Commission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst-und historischen Denkmale. Neue Folge 4, 1878.
• Die Herren von Zelking, geschichtewiki.wien.gv.at
• Zelking. In: NÖ-Burgen online. Institut für Realienkunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit, Universität Salzburg
• Constantin von Wurzbach: Liechtenstein, das Fürstenhaus, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 15. Theil. Kaiserlich-königliche Hof – und Staatsdruckerei, Wien 1866, S. 112 – 118
• Europaische Stammtafeln, by Wilhelm Karl, Prinz zu Isenburg, Vol. III, Tafel 31., 40.
• The Lineage and Ancestry of H.R.H. Prince Charles, Prince of Wales, Edinburgh, 1977, Paget, Gerald. Q
• Histoire et Genealogie de La Maison de Liechtenstein, La Ricamarie, Martin, Georges. 27
• Siebmachers Grosses Wappenbuch. 26:622

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Албрехт фон Целкинг na bulharské Wikipedii.

• Zelking, burgen-austria.com