Alžběta Braniborská (1403 – 31. října 1449, Lehnice) byla kněžna břežsko-lehnická a těšínská. Pocházela z rodu Hohenzollernů, byla dcerou braniborského kurfiřta Fridricha I.
Život
Stala se druhou manželkou Ludvíka II. Lehnicko-Břežského s nímž měla čtyři děti (syna Jiřího a tři dcery). Ludvík z peněz z jejího věna odkoupil Střelínské knížectví.[2] Po jeho smrti roku 1436 vládla nad manželovými državami až do své smrti roku 1449.[1][2] Později se znovu provdala, tentokráte za knížete těšínského Václava I. Dne 5. srpna 1444 zformovala spolu s dolnoslezskými bezprostředními knížectvími obranný spolek.[3] Po Alžbětině smrti došlo ke snaze proměnit knížectví lehnické a břežské na bezprostřední knížectví (např. lehničtí konšelé požádali českého krále Ladislava Pohrobka o uznání bezprostředního statusu),[4] ale nakonec z obav před případným ovládnutím zemí kališnickým českým zemským správcem Jiřím z Poděbrad se zástupci knížectví vyslovili pro předání držav příbuzným Jiřího II. Lehnicko-Břežského.[5]
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ a b c BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na sklonku středověku. In: BOBKOVÁ, Lenka. Česká koruna na rozcestí. K dějinám Horní a Dolní Lužice a Dolního Slezska na přelomu středověku a raného novověku (1437-1526). Praha: Casablanca, 2010. ISBN 978-80-87292-10-5. S. 35.
- ↑ a b JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 321.
- ↑ Slezsko v dějinách českého státu I., s. 370.
- ↑ Slezsko v dějinách českého státu I., s. 375.
- ↑ Slezsko v dějinách českého státu I., s. 381-382.
Externí odkazy
Literatura
