Akademičtí malíři často vystavovali na oficiálních každoročních salonech. Díla vybírala porota. Automaticky mohli vystavovat pouze držitelé medailí. Nejslavnější akademickou výstavou byl Salón, který byl pořádán od roku 1737 každý rok v dubnu v Paříži v Apolónově salónu (Salon d’Apollon) v Louvru. (V letech 1802–1831 a 1852–1863 byl pořádán jako bienále.) Po roce 1890 nastal po rozpadu na dva soupeřící Salony jeho úpadek a mezi poslední významné akademisty patřil francouzský malíř William-Adolphe Bouguereau (1825–1925), který patřil mezi nejvýznamnější umělce v tomto stylu výtvarného umění.
S akademismem byla úzce spjata Římská soutěž (Le concours de Rome), jejíž vítěz obdržel Římskou cenu – tříleté stipendium pro nejnadanějšího malíře, aby v Římě studoval antické umění. Soutěž byla pořádána od roku 1664 a zrušena v roce 1967. Od roku 1803 stipendisté bydleli ve Villa Médicis, sídle Académie de France.
