Konstrukce ruského konstruktéra – samouka Valeriana Abakovského, pocházejícího z Lotyšska, kombinovala drážní vozidlo, tedy drážní podvozek, na němž byl umístěn letecký motor s dvoulistou tlačnou vrtulí,[2][3] která udělovala stroji dopředný pohyb, a kabinu pro cestující. Stroj dokázal vyvinout rychlost až 140 km/h,[2] což jej v té době řadilo k vysokorychlostním a měl být určen k provozu na hlavních tratích.[2]
Při zkouškách 24. července 1921 byla provedena jízda z Moskvy do Tuly, které se účastnili i soudruzi z Německa, celkem 24 osob.[2] Při návratu do Moskvy však došlo k nehodě u Serpuchova, kdy při vysoké rychlosti stroj vykolejil a zřítil se ze svahu.[2] Při této nehodě zahynulo všech šest účastníků zpáteční jízdy: John Freeman, Oskar Heilbrich, John William Hewlett, Fjodor Sergejev, Otto Strupat a sám Abakovskij (ve věku 25 let).[4] Všichni byli pohřbeni u Kremelské zdi v Moskvě.[4][5]
Tento stroj předběhl kolejový zepelín (1929),[6] americký M-497 Black Beetle (1966)[7] a později sovětský turbojet ER-22 (1970);[8] všechny uvedené stroje představují kombinaci železničního vozidla a leteckého motoru.[1]
↑ abScience and Inventions [online]. [cit. 2011-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. (anglicky)
↑Алексей Абрамов У кремлёвской стены Moscow. [s.l.]: Политиздат, 1978. 399 s. ISBN5-250-00071-1. (rusky)
↑VON HEYL, Julian. Der Schienenzeppelin von Franz Kruckenberg [online]. 1 March 2008 [cit. 2011-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-18. (anglicky)
↑It's a Jet! It's a Train! It's M-497 [online]. 2007-01-12 [cit. 2008-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11. (anglicky)
↑Турбореактивный вагон СВЛ (Turbojet engine SVL) [online]. [cit. 2008-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-29. (rusky)
Literatura
Алексей Абрамов У кремлёвской стены Moscow. [s.l.]: Политиздат, 1978. 399 s. ISBN5-250-00071-1. (rusky)