Adolf Piskáček, pseudonym Jan Hořec (8. listopadu 1873 Praha[1] – 7. června 1919 tamtéž[2]) byl český hudební skladatel, sbormistr, hudební pedagog a spisovatel.
Život
Otec byl varhaníkem a jeho bratr Rudolf Piskáček se stal známým operetním skladatelem. Základní hudební vzdělání získal v rodině a poté studoval na Pražské konzervatoři hru na varhany a skladbu. Absolvoval v roce 1888. Byl dirigentem Akademického orchestru a sbormistrem pěveckého sdružení Lyra. Vyučoval hudbu na středních školách a po Karlu Kovařovicovi se stal ředitelem Pivodova hudebního ústavu. V letech 1903–1911 byl sbormistrem pražského Hlaholu. Pod jeho vedením Hlahol uváděl největší díla světového oratorního repertoáru.
Hudebními referáty přispíval do denních listů i odborných časopisů. Vydal polobeletristické kapitoly o české hudbě Světla na horách a román Smířené bolesti. Pro své literární práce používal pseudonym Jan Hořec.
Napsal též rozbor Smetanovy Mé vlasti, vydaný roku 1934 v Urbánkově nakladatelství.
V závěru života se od něho pražská vlastenecká společnost distancovala, když se zúčastnil soutěže, kterou vypsala Česká akademie věd a umění na prorakouskou vlasteneckou píseň.
Dílo
Opery
Balet
Kantáty
Orchestrální skladby
- Oldřich a Božena (symfonická báseň)
- Švanda dudák (symfonická báseň)
Komorní hudba
- Smyčcový kvartet C-dur
- Smyčcový kvartet b-moll
- Klavírní kvintet A-dur
Složil řadu písní, úprav lidových písní a sborů. Harmonizoval například moravské lidové písně ze sbírky Leoše Janáčka. Jeho sbory, zejména na texty Petra Bezruče bývaly často na repertoáru amatérských sborových těles. Komponoval rovněž duchovní hudbu a klavírní skladby. Vypracoval také řadu klavírních výtahů a úprav.
Odkazy
Literatura
Reference
Externí odkazy
.jpg)
