Adolf Gajdoš
Adolf Gajdoš (16. října 1884 Moravské Prusy[1] – 26. října 1966 Brno) byl moravský spisovatel, překladatel a redaktor.
Život
Narodil se svobodné matce Anežce Gajdošové (1865) v Moravských Prusech[1] (dnes MČ Prusy-Boškůvky, okres Vyškov). Roku 1890 se přestěhoval do Brna, kde od roku 1894 studoval na reálce. Studium v roce 1901 předčasně ukončil a absolvoval obchodní kurs. Poté krátce pracoval jako pomocný úředník záložny.
V roce 1902 nastoupil do vojenské služby, ve které setrval i po vzniku Československa. Za první světové války vedl hospodářskou službu v několika vojenských nemocnicích.[2] V československé armádě pracoval jako důstojník hospodářské služby z povolání, v roce 1924 v hodnosti kapitána.[3] Poté do roku 1942 pracoval ve vydavatelských podnicích Novina a od roku 1942 se živil jako spisovatel na volné noze.[2]
V letech 1941–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů.
Rodinný život
Dne 13. ledna 1908 se ve městě Bochni oženil s Františkou Slizowskou (1884–1958). Manželé Gajdošovi měli syny Tadeáše (1911–1973), Zbislava (1914–1986)[4] a Kazimíra (1922–2021) a dceru Drahomíru (redaktorka a spisovatelka).[5]
Dílo
Psal pod vlastním jménem a pod pseudonymy Pavel Javor, Jakub Laval a dalšími. V počátcích byl inspirován proletářskou poezií a poetismem, později se přiklonil k náboženským tématům. Byl též autorem protiválečných próz a knih pro děti.[2]
Sbírka veršů Perníkové srdce se dočkala v Rozpravách Aventina příkré kritiky pro formální nedokonalost.[6]
Denní tisk a časopisy
Příspěvky Adolfa Gajdoše se objevovaly zejména v revue pro katolickou kulturu Archa,[7] v deníku Moravská orlice[8] (kde seznamoval s moravskými umělci v seriálu Galerie moravských kumštýřů) a v dalších periodikách.
Vlastní díla
- Na ztracené vartě / réva (obálku a typografickou úpravu navrhl Z. Rossmann; Brno, vlastním nákladem, 1926)
- Perníkové srdce / Reva (obálku a typografickou úpravu navrhl Z. Rossmann; Brno, v. n., 1928)
- Výkřik duše; Proti kultu zbraní (Bojkovice, V. Buňata, 1931)
- Pokorné soužení (básně, frontispis Hynek Polášek; Brno, Novina, 1932)
- Triptych vánoční (Brno, v. n., 1932)
- Bílá plachetnice (básně; Olomouc, Družina literární a umělecká (DLU), 1933)
- Hliněný svět (Brno, v. n., 1933)
- Letecká válka (Brno, v. n., 1933)
- Vánoce (linoryty František Bílkovský; Brno-Nové Černovice, v. n., 1934)
- Návrat císaře (Brno, v. n., 1935)
- Tichý rok poezie (Olomouc, DLU, 1935)
- Mnich a víno (mariánská legenda, dřevoryty Arnošt Hrabal; Brno, Julius Sigmund, 1936)
- V zátiší (Breviář víry a naděje; Brno, DLU, 1938)
- Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvil, 1882–1940 (uspořádal Adolf Gajdoš k uctění památky velikého katolického učence a vzácného člověka; Brno, Adolf Gajdoš, 1940)
- Tvůrci mohyly (památník prof. P. Aloisu Slovákovi; Brno: Moravská knihovna, 1940) Země krásná / Adolf Gajdoš; do linolea ryl Mir. Spurný; Brno, nakladatel není známý, 1940)
- Matky (Sborník, uspořádal Adolf Gajdoš; Brno, Brněnská tiskárna, 1941)
- Šlépěj (Brno, Moravské kolo spisovatelů (MKS), 1941)
- Země krásná (básně; Brno, v. n.)
- Ježíškovo kvítí (knížka legend, barevné litografie František Doubrava; V Brně, Družstvo MKS, 1943, Třebíč, Arca JiMfa1992)
- Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky (ilustrace Michal Florian; Brno, Družstvo MKS, 1944)
- Zlatý den (básně, kresby akad. mal. František Doubrava; Brno, Brněnská tiskárna, 1944)
- Ptačí legendy (ilustrace Michal Florian; Brno, Brněnská tiskárna, 1946)
- Chata nad přehradou (román pro mládež z období okupace; Brno, Mír, 1947)[9][p 1]
- Slunečné dětství (obálka a kresby Vladimír Valenta; Brno, Tiskové a vydavatelské podniky Zář, 1947)
- Morgenwege (pod pseudonymem Pavel Javor; Stockholm, Robert Vlach, 1955)
- Země křižovaná (pod pseudonymem Pavel Javor; Montreal, Concordia Litho, 1970)
- Chléb podaný hostu (pod pseudonymem Pavel Javor; Salzburg, Česká kulturní rada v zahraničí, 1975)
Překlady
- Malá závěť – François Villon; Praha, Vilém Šmidt, 1945
- Křídlatý mnich – Jan Wiktor, překlad z polštiny; Praha, Topičova edice, 1948
- Orati na úhoru – Jan Wiktor; Praha, Brázda, 1948)
Odkazy
Poznámky
- ↑ V databázi NK ČR neuvedena.
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, Moravské Prusy, 1863–1886, snímek 85, Záznam o narození a křtu [online]. Moravský zemský archiv Brno [cit. 2019-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c HÁJKOVÁ, Alena. Adolf Gajdoš. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1/I. A–G. S. 783–784.
- ↑ Důstojníci hospodářské služby z povolání. Schematismus branné moci československé (dostupné online v NK ČR). 3/1924, s. 318.
- ↑ SOLDÁN, Ladislav. Josef Baby Kratochvil - vědec, skaut a spisovatel [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
- ↑
Společnost. Národní obroda. 13. 1. 1948, s. 6.
- ↑
REVO: Perníkové srdce. Rozpravy Aventina datum 14/1927–1928. S. 176.
- ↑ Např. GAJDOŠ, Adolf. Jitřní záření. Archa. 1/1945, s. 17.
- ↑ Např. GAJDOŠ, Adolf. Galerie moravských kumštýřů XXIII. Moravská orlice. 8. 3. 1931, s. 5.
- ↑
Mír, nakladatelské družstvo. Svobodné noviny. 9. 12. 1947, s. 7.
Literatura
Externí odkazy
|
|