Acetylcholinesteráza

Acetylcholinesteráza tetramer, Mus musculus.

Acetylcholinesteráza, též známá pod zkratkou AChE, je enzym působící (hydrolytickou aktivitou) degradaci neurotransmiteru acetylcholinu za vzniku cholinu a acetátu. Nachází se hlavně v nervosvalových spojeních a cholinergních synapsích v CNS, kde její účinek ukončuje synaptický přenos. AChE má velmi vysokou katalytickou aktivitu – každá molekula AChE degraduje 25 000 molekul acetylcholinu za sekundu. Cholin produkovaný při této degradaci se recykluje – přenáší se zpět do nervových zakončení, kde se z něj syntetizují nové molekuly acetylcholinu.[1]

Acetylcholinesteráza se nachází také na membránách červených krvinek, kde tvoří antigen skupiny Yt. Acetylcholinesteráza existuje ve více molekulárních formách majících podobné katalytické vlastnosti, ale lišících se oligomerní strukturou a způsobem vazby na povrch buňky.

U člověka je acetylcholinesteráza zakódována genem ACHE.[2]

Inhibitory

Na acetylcholinesterázu působí mnoho léčiv proti Alzheimerově nemoci, šalvějový olej, nervově paralytické bojové látky (zvláště organofosfáty, např. sarin) a insekticidy (organofosfáty a karbamáty). Tyto látky se označují jako inhibitory acetylcholinesterázy – blokují její funkci a způsobují akumulaci acetylcholinu v synaptických štěrbinách. To způsobuje nervosvalovou paralýzu (trvalý stah svalů) v celém těle, což vede k smrti udušením (staženo je i dýchací svalstvo).[1] Inhibitory AChE se mohou využívat při léčbě demence s Lewyho tělísky.

Endogenním inhibitorem AChE v neuronech je mikroRNA miR-132, který může umožňovat působení acetylcholinu jako protizánětlivého činidla.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acetylcholinesterase na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Dale Purves, George J. Augustine, David Fitzpatrick, William C. Hall, Anthony-Samuel LaMantia, James O. McNamara, and Leonard E. White. Neuroscience. 4th ed.. [s.l.]: Sinauer Associates, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-87893-697-7. S. 121–2. 
  2. ↑ Ehrlich G, Viegas-Pequignot E, Ginzberg D, Sindel L, Soreq H, Zakut H. Mapping the human acetylcholinesterase gene to chromosome 7q22 by fluorescent in situ hybridization coupled with selective PCR amplification from a somatic hybrid cell panel and chromosome-sorted DNA libraries. Genomics. August 1992, roč. 13, čís. 4, s. 1192–7. DOI 10.1016/0888-7543(92)90037-S. PMID 1380483. (anglicky) 
  3. ↑ Shaked I, Meerson A, Wolf Y, Avni R, Greenberg D, Gilboa-Geffen A, Soreq H. MicroRNA-132 potentiates cholinergic anti-inflammatory signaling by targeting acetylcholinesterase. Immunity. 2009, roč. 31, čís. 6, s. 965–73. DOI 10.1016/j.immuni.2009.09.019. PMID 20005135. (anglicky) 

Literatura

  • Chhajlani V, Derr D, Earles B, et al.. Purification and partial amino acid sequence analysis of human erythrocyte acetylcholinesterase.. FEBS Lett.. 1989, roč. 247, čís. 2, s. 279–82. DOI 10.1016/0014-5793(89)81352-3. PMID 2714437. (anglicky) 
  • Massoulie J, Pezzementi L, Bon S, Krejci E, Valette F. Molecular and Cellular Biology of Cholinesterases.. Prog. Brain Res.. 1993, roč. 93, čís. 1, s. 31–91. PMID 8321908. (anglicky)