Abdul Ahad Mómand (paštunsky عبدالاحد مومند, 1. ledna 1959 Sardah, provincie Ghazní, Afghánistán) je bývalý afghánský kosmonaut. Roku 1988 se zúčastnil kosmického letu na sovětskou stanici Mir jako člen 4. návštěvní expedice. Od roku 1992 žije v Německu.
Život
Abdul Ahad Mómand pochází z Sardahu v afghánské provincii Ghazní, je paštúnské národnosti. Roku 1976 absolvoval Kábulský polytechnický institut. Odešel do armády, v letech 1977–1981 studoval ve vojenských leteckých školách v sovětském Krasnodaru a Kijevě. Poté sloužil v letectvu, roku 1987 dokončil studium na kyjevské pobočce Gagarinovy vojenské letecká akademie.[1]
Koncem roku 1987 se vlády Sovětského svazu a Afghánistánu dohodli na vyslání Afghánce na sovětskou vesmírnou stanici Mir. V průběhu listopadu 1987 – února 1988 byli z pilotů a inženýrů afghánského vybráni dva kandidáti kosmického letu – Abdul Ahad Mómand a Mohammad Daurán Ghalám Masúm. Oba zahájili výcvik, Mómand v záložní posádce, Masum v hlavní.[2] V dubnu si Afghánci vyměnili místa, důvodem byla buď národnost kandidátů (Mómand byl Paštún, kdežto Masúm Tádžik), nebo zdravotní problémy Masúma.[1]
Sovětsko-afghánská posádka Vladimir Ljachov, Valerij Poljakov, Abdul Ahad Mómand odstartovala ke svému kosmickému letu v Sojuzu TM-6 z kosmodromu Bajkonur 29. srpna 1988 v 04:23:11 UTC, se stanicí Mir se loď spojila 31. srpna v 5:41 UTC.[3] Na Miru je přivítali Vladimir Titov a Musa Manarov z 3. základní expedice. Sovětsko-afghánský let byl zaměřena na dálkový průzkum Země, především pozorování a fotografování Afghánistánu, a lékařské experimenty. Dne 2. září s kosmonauty pohovořil i afghánský prezident Nadžíbulláh.[4]
Po splnění plánovaného programu se Ljachov a Mómand v Sojuzu TM-5 5. září v 22:55 UTC odpoutali od Miru (Poljakov zůstal na Miru a připojil se k základní posádce). Kvůli problémům s čidly orientačního systému lodi bylo přistání o den odloženo, Sojuz TM-5 přistál 7. září v 00:49:38 UTC 160 km jihovýchodně od Džezkazganu.[3]
Po letu Mómand studoval na Akademii generálního štábu v Moskvě, pracoval v afghánském Institutu kosmických výzkumů, několik měsíců byl náměstkem ministra civilního letectví. Při pádu prosovětského afghánského režimu v dubnu 1992 byl služebně v Indii.[1] Záhy se s rodinou odstěhoval za bratrem do Německa. Usadil se v Ostfildern, třicetitisícovém městě nedaleko Stuttgartu.[5]
Mómand je ženatý, má dvě dcery.[1]
Vyznamenání
Hrdina Demokratické republiky Afghánistán, Afghánská demokratická republika, 1988[6]
Hrdina Sovětského svazu, Sovětský svaz, 7. září 1988, za efektivní realizaci mezinárodního kosmického letu a za projev odvahy a hrdinství[6]![]()
Leninův řád, Sovětský svaz, 7. září 1988, za efektivní realizaci mezinárodního kosmického letu a za projev odvahy a hrdinství[6]
Řád slunce svobody, Afghánská demokratická republika, 1988[6]
Reference
