V 5. tisíciletí př. n. l. se zemědělství rozšířilo z Blízkého Východu do jižní a střední Evropy. Městské kultury v Mezopotámii a Anatolii prosperovaly, vynalezly kolo, ovládly energie větru pro pohon lodí – stavěly první plachetnice. Měděné ozdoby se staly obvyklejšími, nastal tedy počátek chalkolitu. Zvířecí hospodářství se šířilo po celé Eurasii a dosáhlo do Číny. Světová populace v průběhu tohoto tisíciletí mírně vzrostla, z asi 5 milionů na asi 7 milionů lidí. V údolí velkých řek vzniklo závlahové zemědělství. Došlo k domestikaci buvola, kura domácího a holuba, koně a velblouda. U vozů a pluhů začala být využívána tažná zvířata.