4,7cm KPÚV vz. 38 (v továrním označení též A5) měl být nejmodernějším a nejsilnějším československýmprotitankovým kanónem v dobové terminologii označovaný jako: kanón proti útočné vozbě.
Historie
Práce na 47mm protitankovém kanonu A5, začaly zároveň s konstrukcí pevnostního protitankového kanónu vz. 36 a byly ovlivněny poznatky z vojenských zkoušek kanónů A4 a A3. Na jaře roku 1938 začala československá armáda kanón testovat a na podzim byl zaveden do výzbroje pod označením 47mm KPÚV vz. 38. Následně Československá armáda objednala 132 kusů kanónů v provedení pro motorizované jednotky (tj. disková kola s pneumatikami). Děla měla být dodána ve druhé polovině roku 1939. Jugoslávie si objednala také velkou sérii kanonů s loukoťovými koly. Po okupaci zbytku Československa již kanóny přebrala německá armáda, pro niž v té době byly nejmodernější a nejvýkonnější protitankovou zbraní. Německá armáda nařídila další produkci kanónů (které označovala jako 4,7 Pak 38(t) nebo PaK 38(t) a také umožnila prodej kanónů do Jugoslávie. Pro Kanón byl v roce 1940 vyvinut nový náboj s wolframovým jádrem, který mohl zvýšit průbojnost děla do vzdálenosti 500 metrů. Od roku 1940 začal být kanón montován také na korby zastaralých tanků Panzerkampfwagen I Ausf. B. které byly takto přestavěny na stíhače tanků Panzerjäger I po okupaci Francie byly k přestavbě využity i tanky Renault R-35.[1]
Popis
Kanón má hlaveň opatřenou novou úsťovou brzdou, závěr je vertikální klínový, vybavený poloautomatikou. Další novinkou u kanónu A5 byla možnost otočení horní lafety o 180° dozadu, čímž se usnadnila přeprava v terénu, tj. především překonávání překážek, jako jsou příkopy. Lafeta je rozdělena na vrchní se štítem a spodní s rozvíratelnými rameny, která bylo možné také sklopit dozadu. Pro snížení palné výšky zbraně bylo možné sejmout nápravu s koly a střílet ze zvláštní opěrky.[2]
