Z iniciativy francouzského ministra vědy dohodla francouzská kosmická agentura CNES s Roskosmosem zařazení francouzského kosmonauta do 2. návštěvní expedice.[1] Francouzsko–ruská vesmírná mise dostala název Andromeda (francouzskyAndromède, ruskyАндромеда)
Trojice Afanasjev, Haigneréová, Kozejev odstartovala do vesmíru 21. října 2001 z kosmodromu Bajkonur v lodi Sojuz TM-33.[4] Po dvou dnech samostatného letu se 23. října v 10:44 UTC spojili se stanicí.[5]
Po spojení kosmonauti vyložili náklad pro stanici a zahájili vědecký program. Claudie Haigneréová zahájila francouzské experimenty SPICA (Spectre de Particules et Influence sur les Composants Avanceés) sledující chování elektroniky v kosmickém prostředí a Aquarius – sledování vývoje obojživelníků v beztíži.[5] Kozejev připravil experiment PKE (Plasma Kristall Experiment). Následující (čtvrtý den letu) kosmonauti zahájili experiment COGNI ověřující orientaci lidí ve stavu beztíže a věnovali se zkoumání vlivu mikrogravitace na lidský kardiovaskulární systém (francouzsko–ruský experiment Cardioscience).[6] Pátý den letu proběhl rozhovor francouzské kosmonautky s ministrem pro vědu vlády Francie, poté se věnovala popularizaci letů do vesmíru při diskuzi se středoškoláky,[7] rozhovor se studenty si zopakovala ještě sedmý den letu.[8]
K dalším pokusům programu Andromeda patřilo sledování atmosféry a snímkování zemského povrchu při zkoumání ekologie Středomoří a subtropické Afriky v experimentu IMEDIAS (Images pour le Consortium Mediterranée et Afrique Subtropicale), snímkování blesků a světel v horních vrstvách atmosféry v experimentu LSO (Lightning and Sprite Observations), výroba bílkovinných monokrystalů v experimentu GCF (Granada Crystallization Facility). K drobnějším akcím patřilo zkoušení taštičky pro uložení drobných předmětů (pokus Mirsupio, raný prototyp taštičky byl ověřován už roku 1999 ještě na Miru).[7]
Dne 31. října 2001 v 1:39 UTC se posádka 2. návštěvní expedice v Sojuzu TM-32 odpoutala od ISS a ve 4:59 UTC přistála v severním Kazachstánu.[4]