PROFILPELAJAR.COM

10. ústřední výbor Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìshíjiè Zhōngyāng Wěiyuánhuì, znaky zjednodušené 中国共产党第十届中央委员会) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Číny v letech 1973–1977, mezi X. a XI. sjezdem. Na X. sjezdu pořádaném v srpnu 1973 jeho delegáti zvolili ústřední výbor o 195 členech a 124 kandidátech.^[1] Během svého funkčního období se výbor sešel třikrát, poprvé v závěru sjezdu, kdy zvolil užší vedení strany – 10. politbyro a jeho stálý výbor včetně předsedy a místopředsedů ÚV. Na druhém zasedání v lednu 1975 se probírala příprava zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců nového funkčního období, třetí zasedání červenci 1977 potvrdilo rozhodnutí o svolání XI. sjezdu a odsoudilo maoistické radikály takzvaného „gangu čtyř“.

Jednání

1. zasedání 30. srpna 1973 v Pekingu

Zvoleno užší vedení strany: 10. politbyro sestavené z jednadvaceti členů a čtyř kandidátů. K běžnému řízení strany vybral ze členů politbyra devítičlenný stálý výbor, který se skládal z předsedy ÚV Mao Ce-tunga, pěti místopředsedů ÚV, kterými byli Čou En-laj, Wang Chung-wen, Kchang Šeng, Jie Ťien-jing a Li Te-šeng, třemi dalšími členy stálého výboru byli Ču Te, Čang Čchun-čchiao a Tung Pi-wu.^[1] Ostatními dvanácti členy politbyra byli Wej Kuo-čching, Liou Po-čcheng, Ťiang Čching, Sü Š’-jou, Chua Kuo-feng, Ťi Teng-kchuej, Wu Te, Wang Tung-sing, Čchen Jung-kuej, Čchen Si-lien, Li Sien-nien a Jao Wen-jüan. Kandidáty politbyra se stali Wu Kuej-sien, Su Čen-chua, Ni Č’-fu a Saifuddin Azizi.^[1] Předsedou třiašedesátičlenné ústřední vojenské komise ÚV se stal Mao Ce-tung, místopředsedy Jie Ťien-jing, Liou Po-čcheng, Sü Siang-čchien a Nie Žung-čen.

2. zasedání 8.–10. ledna 1975 v Pekingu: Zasedání projednalo otázky spojené s bezprostředně následujícím prvním zasedáním Všečínského shromáždění lidových zástupců v novém volebním období, na kterém byla přijata nová ústava a zvolen stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, jeho předseda (podle právě přijaté ústavy hlava státu) a místopředsedové, vybrána byla i nová vláda (státní rada).; Li Te-šeng rezignoval na funkci místopředsedy ÚV a člena stálého výboru, v obou funkcích ho nahradil Teng Siao-pching (člen politbyra od prosince 1973).
3. zasedání 16.–21. července 1977 v Pekingu: Rozhodnuto o svolání XI. sjezdu v srpnu 1977. Odsouzen „gang čtyř“ a jeho členové vyloučeni za strany.; Chua Kuo-feng potvrzen ve funkci předsedy ÚV, do které byl jmenován politbyrem v říjnu 1976. Teng Siao-pching (odvolaný ze všech stranických a státních funkcí v dubnu 1976) byl rehabilitován a všechny posty mu byly vráceny (místopředseda ÚV, člen politbyra a jeho stálého výboru, místopředseda ústřední vojenské komise ÚV a člen jejího stálého výboru, místopředseda vlády, náčelník generálního štábu).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 10th Central Committee of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c 人民网 (www.people.com.cn). 第十届中央委员会（1973年8月-1977年8月） [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-06-07]. Dostupné online. (čínsky)

Literatura

LIEBERTHAL, Kenneth; DICKSON, Bruce J. A Research Guide to Central Party and Government Meetings in China, 1949-1986. 2, přepracované a rozšířené. vyd. Armonk: M.E. Sharpe, 1989. 339 s. ISBN 0873324927. (anglicky)
SULLIVAN, Lawrence R. Historical dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7225-7. (anglicky)